"lásku"....?!

...jen jednou...slyšela ho po noci milování...a nikdy víc...budu ráda za komentáře;)

Jedna stará záležitost...ještě nepublikovaná...ze šuplíku...asi půlročního...;)

Snažím se odprostit od starých pocitů a uzavřít jednu kapitolu v mém životě...doufám, že se marně nesnažím naučit odpouštět toho, který mi sám hodně ublížil...

Ani nevím jak mě těchto pár veršíků napadlo, ale najednou tu byly a já je jen chci poslat dál......

Už nestojím o hry s ukrytými esy v rukávu...už nestojím o promlčené lásky...chci jen opravdovost...jsem lehce paranoidní a duševně chorá...:-D tak promiňte...*

To bylo moje mírně feministické období...:o))

Další šok pro vás! Podle básně kamarádky, co i tady má své řádky, jsem svou do komentu psal, teď i vám na pospas dal... Možná trochu udiví, že když o mně každý ví, že jsem muž, píšu jak žena , smutna, žitím unavena...

proč je to tak lehké, někomu ublížit....

Ze sbírky: "Uvadlá květena"

I taková může zima být. E

O jedné z mnoha věcí, kterých se bojím. E

Není povedená a hádám, že kritika (pokuď nějaká bude), bude velmi ostrá, není to povedená báseň, ale dávám ji sem z jiného důvodu....

Láska... Stokrát omletý klišé v různejch podobách... Myslim, že některým bude dílo povědomé z literu...

Občas se ozve i moje horší stránka. E

..starší..

Smutku se někdy nelze vyhnout... Ale aspoň se z něj lze nějak zkusit vypsat... Výkřik do tmy... (Pozn. V roce 2016 byla poupravena.)