|
O jedné z mnoha věcí, kterých se bojím.
E
 24.12.2007 4 1240(19) 0 |
Já mám strach že zapomenu
jak se něžně hladí.
Že si víckrát nevzpomenu
jak se jemně svádí.
Že nezvládnu již políbení.
Už nevím jak se smát.
Že nedojdu již zalíbení
a sám tu budu stát.
Že zapomenu krásná slova
co jem kdysi šeptal.
Jež byla krásná, sametová.
Však stín mou duši zdeptal.
Asi lásku nezasloužím.
Já nemám na ní právo.
Není dne kdy nezatoužím.
Není mi však dáno.
E
jak se něžně hladí.
Že si víckrát nevzpomenu
jak se jemně svádí.
Že nezvládnu již políbení.
Už nevím jak se smát.
Že nedojdu již zalíbení
a sám tu budu stát.
Že zapomenu krásná slova
co jem kdysi šeptal.
Jež byla krásná, sametová.
Však stín mou duši zdeptal.
Asi lásku nezasloužím.
Já nemám na ní právo.
Není dne kdy nezatoužím.
Není mi však dáno.
E
24.12.2007 - 22:07uživatel smazán
archaickej styl? no tak tenhle archaismus máme společnej...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Strach : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Jako oni
Předchozí dílo autora : Co můžu čekat
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» autoři online
Darko» narozeniny
Medbojicek [11], Martas [11], Danielovna [4], Lekáček [1]» řekli o sobě
Yana řekla o Sucháč :Realista, který se občas toulá v oblacích ( to je to první co mě napadne ). Vnímám, že má jasno, ale přesto tomu občas uniká a je mu dobře v tom rozervaném světě básníků, muzikantů, bohémů, a to se mi líbí. Vnímám, že stojí nohama pevně na zemi, ale rád se od země odpoutá. Píše básničky plné radosti ze života, z lásky, z lásky a obdivu k ženám. Ví své a když se občas přežene mráček, brzy ho nahradí sluníčko. A ještě si cením toho, že dokáže pochválit, povzbudit, ale i taktně zkritizovat. Sakra co napsat negativního??? Asi jen to, že ho vlastně vůbec neznám...
