|
O jedné z mnoha věcí, kterých se bojím.
E
|
Já mám strach že zapomenu
jak se něžně hladí.
Že si víckrát nevzpomenu
jak se jemně svádí.
Že nezvládnu již políbení.
Už nevím jak se smát.
Že nedojdu již zalíbení
a sám tu budu stát.
Že zapomenu krásná slova
co jem kdysi šeptal.
Jež byla krásná, sametová.
Však stín mou duši zdeptal.
Asi lásku nezasloužím.
Já nemám na ní právo.
Není dne kdy nezatoužím.
Není mi však dáno.
E
jak se něžně hladí.
Že si víckrát nevzpomenu
jak se jemně svádí.
Že nezvládnu již políbení.
Už nevím jak se smát.
Že nedojdu již zalíbení
a sám tu budu stát.
Že zapomenu krásná slova
co jem kdysi šeptal.
Jež byla krásná, sametová.
Však stín mou duši zdeptal.
Asi lásku nezasloužím.
Já nemám na ní právo.
Není dne kdy nezatoužím.
Není mi však dáno.
E
uživatel smazán
archaickej styl? no tak tenhle archaismus máme společnej...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Strach : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Jako oni
Předchozí dílo autora : Co můžu čekat
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
doňa Isabela Mendéz [18], Puck [18], brigitka [17], Fialka [16], danda [15], E.l.s.n.k.a [15], Sonett0 [14], moriendi [13], junekre [12], tlachapoud [11], blokar [2], Tony [1]» řekli o sobě
Umouněnka řekla o Sucháč :Vděčím Ti za mnohé... Slova to nepopíší, ale až jednou budu držet své první poetické dílo v rukou, vždy budu s vděčností vzpomínat na člověka, který mi dal pocit, že někam patřím a zavedl mne k lidem, kteří mi pomohli zrovna tak. Bez Tebe a Tvé sbírky by nebylo mnoho světla, které mne táhne nahoru a nutí mne být lepším člověkem. Děkuji a nechť se naše cesty i nadále kříží. :)

