Rozhovor

Pozn.
Co píšu normálně jsem já
***Co napíšu v hvězdičkách jsem taky já, ale jinak***

Co po mě chceš?
Proč tohle děláš?
Mysl mi rveš.
Jak sníh se běláš.

***Chci pomoct tomu,***
***co ztratil cestu***
***ke svému stromu,***
***ke svému trestu.***

Nechci tvé rady,
ani tvou pomoc.
Ty jsi pln zrady.
Ty jsi ta zlomoc.

***Tvůj soud byl rychlý.***
***Ani mě nevyslechneš?***
***Proč jsi tak ztichlý?***
***Přece se nezalekneš.***

Dobrá, nechám tě mluvit,
ale věz že nikdy nechci
s Ďáblem se smluvit.
Né to já nechci

***To ty žiješ v utrpení,***
***bídě, klamu, samotě.***
***Je snad toje potrpení***
***soužit se sám v temnotě?***

***Tvůj život smyslu pozbývá.***
***Na světě jsi zbytečný.***
***Tvá naděje tě rozrývá.***
***Cit tvůj ten je netečný.***

Jak můžeme vědět
co se stane zítra?
Chci svého si hledět
do krásného jitra.

***Příjde jen bolest.***
***Tak jako včera***
***jen uboze dolézt***
***k šeru večera.***

Je naděje že lásky dojdu
a již nebudu sám.
***To spíš já dřív z hladu pojdu.***
***Na to ti svou ruku dám.***

***O co ti kráčí?***
***Naděje není.***
***Tvé slzy mě máčí.***
***Nech toho snění.***

Asi máš pravdu...
***Né asi. Určitě!***
Co s takovým životem...

E