|
I taková může zima být.
E
|
Vzduchem letí moje slzy
jako střípky křišťálu.
Roztříští se dřiv než brzy
jako vlny o skálu.
Ještě mi scházíš
a ač dlouho čekám
ty nepřicházíš.
Já se všeho lekám.
Já nevím jestli zapomenu.
Na zvonivý tvůj smích
asi vždycky zavzpomenu.
Ty jsi pro mě jako sníh.
Jsi postříbřena jinovatkou.
Třpytíš se jak tisíc hvězd.
Ty nutíš mě jít křižovatkou,
kde se kříží spousty cest.
Já vím že s jarem zmizíš
bez jediného znamínka.
Moje srdce zcizíš.
Zbyde jenom vzpomínka.
E
jako střípky křišťálu.
Roztříští se dřiv než brzy
jako vlny o skálu.
Ještě mi scházíš
a ač dlouho čekám
ty nepřicházíš.
Já se všeho lekám.
Já nevím jestli zapomenu.
Na zvonivý tvůj smích
asi vždycky zavzpomenu.
Ty jsi pro mě jako sníh.
Jsi postříbřena jinovatkou.
Třpytíš se jak tisíc hvězd.
Ty nutíš mě jít křižovatkou,
kde se kříží spousty cest.
Já vím že s jarem zmizíš
bez jediného znamínka.
Moje srdce zcizíš.
Zbyde jenom vzpomínka.
E
15.02.2008 18:18
Nádhera....navíc si myslím, že se dokážu vcítit právě teď do básníkovi duše a o to víc je pro mne tato báseň emotivnější....
05.02.2008 21:57
...krásná, taková třpytivá...;)...ten mrazák je zajímavý nápad...
možná by jsi se mohl s ní odstěhovat někam za severní pól...;)
možná by jsi se mohl s ní odstěhovat někam za severní pól...;)
05.02.2008 18:52
Hezké. Tak já nevím... jedině udělat sněhovou kouli- a dát ji do mrazáku:-)))
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.