asi předevčírem o půlnoci to na mě nějak všechno padlo...:-)

nechám na vás...

že bych línej byl? - kdo by uvěřil!

Věnováno kamarádovi, který si v životě prožil "své"....

trošku starší, ale ne zase moc. Každý máme nějaké své spáleniště.

"pidiaturka" nad ránem ... jen tak...

Pro každého, kdo se zrovna na někoho zlobí.....

Nemám vážně potuchy, proč zrovna tohle ze mě dnes "vypadlo na papír"(???) Je to totiž už hezkých pár let, co jsem Šp. navštívila....

inspirací byl klavírní koncert a pár vzpomínek na mé hudební období...

Četl jsem na literu báseň s poetickým názvem Nedělní ráno a hned se mi vybavil refrén známé písně téhož jména z brku Vladimíra Poštulky, kterou tak skvěle zpíval Pavel Bobek. Pozměnil jsem první verš a zbytek textu už je jen můj, ovšem zpívám si to na stejnou melodii! Omylem jsem tu píseň přisoudil Mirku Hoffmannovi a Zelenáčům, i když možná ji taky někde zpíval. Teď jsem to zjistil a opravuji aspoň zde. I když i Mirka Hoffmanna rád poslouchám...

ranní pidibásnička ....úleva.....náhle je prostě tady!

nemáte doma něco podobného?

......je barevný ....

...něco od strejdy Sekory

se většinou taky moc dozví

Dnes mne čísi báseň donutila zamyslet se nad tím, kolik věcí bereme jako samozřejmost, ač tak samozřejmé nejsou a vyžadují mnoho lásky i úsilí druhých lidí, nám třeba zcela neznámých! A tak, uprostřed zimy, s namazaným krajícem čerstvého voňavého chleba, se můj duch přenesl do času žní a já píšu pár veršů k oslavě toho, co se oprávněně nazývá "Boží dárek"!

sám nevím, jen jsem si hrál..

... ze života ... nikolivěk mého ... pokud se v tom někdo pozná jde o podobnost čistě náhodnou ...