|
páteční noc se protáhla...hledáním, nebo spíš prohledáváním... sebe sama...
aneb...není nad to vypsat se z podoby...;-D
|
|
...tohle není o lásce...o poezii...o krásných slovech....tohle je moje hladinka smutku v krvi...upřímná zpověď květinám...*
|
|
čtyři "průhledovky" do pocitů po 19. narozeninách....ještě mě tam nahoře nechtějí...:) jsou to takové zachycené okamžiky...byla bych moc ráda za komentáře - ...na hodnocení nezáleží...
|
|
obnažené já..../vráceno/...;)
|
|
v rytmu včerejšího podvečera....chvilka vnitřní volnosti...
|
|
|
|
Holka vzpomínková... Neschopná se vyrovnat se ztrátou svýho domova... Snad radši neřešit, stejně to do rána zmizí...
|
|
bí frí.
|
|
Mít někoho, komu věříš a máš ho rád a on snad má rád Tebe a věří Ti, to je dar k nezaplacení...
|
|
věnováno člověku, který si z ní stejně nevezme nic
|
|
Nedalo mi to. Nešlo mi o báseň, ale o myšlenku.
|
|
archibald archibaldovič se podíval, zamyslel a pověděl: zajímavé!
pak se začal smát.
|
|
..baví mě hrát si s tou velikostí písma a tak... ulice..jsou nebo ne? a i kdyby byly... stejne zabloudis
|
|
...také přidávám jednu podzimně naladěnou...:-)
|
|
Tahle báseň plná vzdoru mne napadla právě v ono osudné datum loňského roku, kdy i na mne dolehlo cosi neblahého. /Proto ten název!/ A stejně jako v těch, kteří ten masakr zažili, i ve mně se probudil vzdor proti neblahé sudbě osudu!
I když depka tvrdě mučí
moji duši bolavou,
nepadnu jí do područí,
mám dost tvrdou hlavu svou!
A ač z očí slzy kanou,
rty zpívají nový hit:
Sny mé krásné, nashledanou!
Sejdem se, až bude líp!
|

