...týdeník s č. vydání 2...aneb jaké to je, když se nic neděje a přece se něco děje:)
přidáno 17.12.2007
hodnoceno 8
čteno 1370(29)
posláno 0
Nad ukazujícími prsty
už zbylo jen zelené nebe
/udivuje mě ta hrozivá tma/

A kolem dokola přechází
zadumaně pár omalovaných
cípkatých hvězd
/jakoby se tajně nechlubily/

„Evičko…“

V ruce poslední pomněnka,
co láká k vylisování páru vzpomínek
na dvou špičkách prstů
/hned jsou jen tak fuč…/

A přitom někde někdy někdo ví,
že každý má nárok na kousek srdce
a duše, co při krocích po prázdných ulicích
docela neslyšně klape

A přeci ještě nemůže být konec
všech těch přecitlivělých myšlenek
jedné malé básnířky
/prsty stydí se mluvit…/

…srdce je tentokrát bez slz
…a pocity jsou docela pozemské

„Ale kdo tedy dal všem těm smutným dětem křídla?“
přidáno 19.12.2007 - 17:50
Ahoj Liz!! ráda tě vidím:) vlastně čtu
přidáno 18.12.2007 - 20:46
Už se s nimi narodily. Jen je někomu přistřihli dřív, než jiným.
1*
přidáno 18.12.2007 - 10:52
i smutek má křídla. A jak jsi to pěkně napsala.
přidáno 17.12.2007 - 21:18
i když mají křídla...nelétají...ale bude líp...úsmějí se...a poletí...poletí si omalovat tu svou hvězdu...na tmavé nebe...a bude už konečně víc světla...víc světla v lidských duších...
nádherná básnička...;)
přidáno 17.12.2007 - 20:22
dám vědět;)...a ta tma..ta mě udivuje, udivuje mě, když se stmívá a všude je najednou tolik zelených světel...udivuje mě poslední dobou plno věcí...světélkujících i tamvých jako noc:)...
přidáno 17.12.2007 - 19:57
Teba udivuje tma, mňa zase ten zvláštny jas, ktorý si do tejto básne vložila... Hm, a keď zistíš odpoveď na tú poslednú otázku, daj vedieť, pretože ja tiež nad tým premýšľam... už dosť dlho...
přidáno 17.12.2007 - 18:55
Tak tahle je opravdu úžasná... chvílemi prázdno... a občas tam zableskne nějaká ta hvězdička... trochu světla... zafouká vánek a pohladí bolavý srdce ... a proto si ty křídla zasloužíš ;)
přidáno 17.12.2007 - 18:55
Evicko...
Je nadherna...ja vim..ze ti mluvi z duse...ty jsou...nejkrasnejsi...ale...nejsmutnejsi...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Mezi prsty pusto a prázdno : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Pro pocit beze jména
Předchozí dílo autora : JEJÍ RÁNO

»jméno
»heslo
registrace
» autoři online
Dandy, Psavec
» narozeniny
cechinoskaros [13], Aikami [12], sara kostkova [11]
» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :
Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Apple MacBook

Na skvělém Macbooku vám půjde skládání básní pěkně od ruky.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku