|
Ze soutěže "Příběh z Vlámského obrazu"
|
|
Co všechno může způsobit společenská deprivace. ;)
|
|
Maturitní písemná práce na téma - „Jsou vítězství, která jsou hanbou.“
Josef Čapek
|
|
No nečekal jsem, že tolik vydržíš, čtyři a půl hodiny v kuse, máš u mě obdiv, z moji strany za to může tříletá abstinence této činnosti a flaška rumu, nic vyjímečného.
|
|
Život a smrt z trochu jiné perspektivy.
|
|
Analní styk s Hanouskem bylo neznámé setkání třetího druhu,
něco úplně nového, holt ženský tajemství, bez jakýkoliv zvlhučujících lubrigantu
se do ni ponořuji pro mě s neznámou lehkostí. Žádné dobývání a boj o centrymetry jejího vnitřku. Vždy perfektně čistá a připravená.
|
|
/děkuju Jacku Kerouacovi za propůjčení názvu a Charlesi Bukowskimu za propůjčení citátu.
|
|
Jsem laciná postelová hračka
Rozbalit
Protřepat
Použit
Zahodit
|
|
Krátká povídka ze života jednoho člověka ze zapadlého města někde na severu Čech.
|
|
NIKDY NEŘÍKEJ NIKDY
|
|
Občas potkám skutečně zajímavé lidi… a občas se musím ptát… jsou to skutečně lidé?
|
|
Ačkoli tahle povídka není nikterak dlouhá, chtěla jsem jí zachytit pár momentů ze života...
|
|
Povídka inspirovaná písní "6 Underground" od skupiny Sneaker Pimps.
|
|
Geniální spisovatel se nervózně posunul na sedačce, když shledal, že stránka je stále stejně prázdná, jako když začal s prací....
|
|
Tohle je čistá fikce. ;-) aneb když vás obviňuje vlastní literární postava
|
|
Jeden (ne)obyčejný den černého pasažéra
|
|
Po pár zoufalých pokusech sbalit někde venku slečnu, jsem si dal inzerát na seznámení, k mému překvapení se ozvaly 4 holčiny
|
|
|
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 3» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Reiko [15], lk.firefox [14], Crystal [11], zlatesvetlo [9], Maureen [9], ZaZu [3], Tomáš Černý [3], Gimo73 [1], gaia333 [1]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)

