O tom, co dnes zůstává po mrtvých.

Dodatečně mě napadlo, jak první sloku natáhnout z dvojverší do stejného tvaru jako druhou. Přes komentáře chválící stručnost jsem tedy prodloužila, snad nevadí.

Dílko vzniklo při hodině matematiky, jako reakce na kvadratické nerovnice.

Přepadli nás povodně ,néjsem asi jediný koho to bolí ale lití které utrpěli škody a moc strát , a já s ními cítím nemohu zato.

pozor, naturalistické

Pocit kdysi naškrábaný na prošlou jízdenku při návštěvě zámku Velké Losiny. Básní bych to asi nenazval...

Napriek tomu, ako báseň pôsobí, neodráža môj duševný stav. V skutočnosti som sa pri jej tvorbe dosť dobre zabával :)

Původně jsem se snažila sesmolit něco pro soutěž městské knihovny.. nakonec jsem ale seznala, že je to na soutěžní dílo moc pochmurné, a tak to letí sem :)

duše světa trpí a některé necítí nic, což bolesti znásobuje mnohem víc.

Potřeboval jsem si napsat píseň k jedné vzpomínkové akci. Bohužel se mi v dohledné době asi nepodaří nahrát, tak vkládám jen samotný text. Snad to není úplná blbost. Muziku si můžete zkusit třeba představit. Veselá není.