nechám na vás...

Pro mne zatím dílko netypické ... Včera při cestě šalinou ...koukla jsem mimoděk z okna a uviděla to, co vidí mnozí, ale přesto děláme, že to neexistuje, že nás se to netýká ...lidi bez budoucnosti ...ztracené ...tak mě napadlo pár veršů...tady jsou ...cítím, že "lehkostí verše báseň nejiskří", přesto - zajímal by mne váš názor...

že bych línej byl? - kdo by uvěřil!

Pocity se mění jako při jízdě na horské dráze ...Kampak asi směřovaly tyto ...

Původně byla v deníku, ale na dobrou radu jsem ji dala sem. Trošku paranoidně zoufalá básnička a vlastnoručně spáchané foto...

po dlouhé době

Lepší se smát než brečet.

Z doby, kdy den byl nocí a noc bez konce ... Dnes už místy probleskuje Slunce ... a budí se nový den ...díky ...

Efekt Janis znamená: rozhodování na základě hromadné hlouposti či iluze.

nemáte doma něco podobného?

... asi ano

Je lepší odpustit a jít dál,nez se trápit. A když odpustit tak asi pořádně :))

trošku starší, ale ne zase moc. Každý máme nějaké své spáleniště.

asi předevčírem o půlnoci to na mě nějak všechno padlo...:-)

mám k Vám úctu Vážená...

Četl jsem na literu báseň s poetickým názvem Nedělní ráno a hned se mi vybavil refrén známé písně téhož jména z brku Vladimíra Poštulky, kterou tak skvěle zpíval Pavel Bobek. Pozměnil jsem první verš a zbytek textu už je jen můj, ovšem zpívám si to na stejnou melodii! Omylem jsem tu píseň přisoudil Mirku Hoffmannovi a Zelenáčům, i když možná ji taky někde zpíval. Teď jsem to zjistil a opravuji aspoň zde. I když i Mirka Hoffmanna rád poslouchám...

není nutno, není nutno, aby bylo přímo veselo.....