Je to jenom... něco dost rychlýho... není mi dobře... Věnováno.

...

Věnováno mé přítelkyni.

(P.) - Někdy prostě člověk vůbec nevidí, kam šlape........:-)

Jen taková kratochvilná hloupůstka v odstínech starorůžové.

.

věnováno ... ani nevím komu. Trochu jednomu klukovi z kavárny, trochu Andělovi... trochu kytaristovi. prostě věnovaná. a je to úplná fikce.

....na tom nic nezměníte....

Báseň, která byla původně na Literu, ale po krátké úvaze jsem ji stáhla a dala sem. Je to tu takové komornější a vzhledem k tomu, že je to moje v téhle oblasti prvotina...no, snad mě neukamenujete :)

Berte to třeba jako sloupek jedné schizofrenní dušičky...

Každý děláme chyby .. tahle byla společná.

Konečně jedna ,,novinka" stará asi týden...no...no, je vidět, že jsem byla v tu dobu po flámu, ale i taková díla si zaslouží publikaci...

Nesnáším, když lidé páchnou jako popelníky kdesi v zaplivané špeluňce té nejhorší kategorie...A mé oči viděly již spoustu lidí umírat na rakovinu! Bohužel i těch nejbližších...

Jsem laciná postelová hračka Rozbalit Protřepat Použit Zahodit

O muži za mřížemi, který ví, že zemře. Otázkou je jak...

miluju zimu..

Vzpomínáme, vzpomínáme... A někdy ne vesele, někdy vůbec ne vesele...

........