Povídka, v níž vystupující postavy skutečně existují a dílo samotné je podloženo pravdivými fakty, avšak valná většina je zcela vymyšlená. Tuto povídku jsem napsala na přání svému největšímu Zlatíčku a zároveň mu ji věnuji :-*

Krátká povídka o školství, nespokojených rodičích a nadšených učitelích, a hlavně o třídních schůzkách, ze kterých je nakonec stejně vždycky hon na čarodějnice.

není to žádná zamilovaná blbůstka.....

Jedna představa....o tom, jaká může láska být. E

Hm, kdo ví co si pod tím představíte... Doufám jen, že vůbec něco...

reflexivní meditace

toky mích pocitů

... anotace? ... ubližujeme jenom těm, které máme rádi ...

Taková malá miniatura, co mě právě napadla... ... ... Taky je toho na vás někdy moc? Povinnosti se valí za všech stran a vy si říkáte, potřebuji čas... V takových chvílích je nejlepší vše hodit za hlavu a relaxovat...

...

Možná, že počáteční písmena každého řádku skrývají tajemství..

hučela v hlavě tak dlouho, až jsem ji musela vypustit ven...

nebo tak něco

Nevím jak vy, ale já mám mnohem raději drobné dárky, které mi někdo dá jen tak od srdíčka, protože vím, že dárce na mne v Té chvíli myslel s Láskou a vložil do výběru i kousek sebe! A o tom je i tahle básnička!

.

z Literu ...

Další výplod..trošku teď smutním, tak snad proto.....

Další z pohádkových fantasmagorií... fakt si myslíte, že je normální slyšet v hlavě hlasy?...:o))