nezaslouží si asi ani název...vlastně ani anotaci...je to jen vzpomínka na nedávnou páteční noc...

...

Azurový drak zakroužil kolem ní. Jeho křídla měla takovou sílu, že by jí klidně jedním máchnutím posadil zpátky na zem. Místo toho ji však nabral na záda.

Ze sbírky: "Uvadlá květena"

metaforou

Pod stínem černým se bílý ukrývá. Uvidět ho můžou jen dva páry očí, očí těch, kteří dokázali vlastním žárem spálit bílé stíny šedých lišajů. Vše splyne v jediný celek vzájemného poznání. Ostatní nikdy neuvidí, co viděli jsme my a nepochopí nic,dokud se nesetkají s vlastním bílým stínem a stínem druhého.

_

...

Pokud vás zajímá více, www.liter.cz, přezdívka Puck :) těším se na komentáře :)

.....věnováno tomu ...který přichází .....

myslím, že každý se takhle už někdy cítil...syndrom absolutního vyhoření, nejbližší člověk na zabití...ale přesto skvěle...

Taková krátka povídková úvaha na dobrou noc

...

Položila ruku na Tomovo rameno. Za okamžik se jí vysmekl. „Když tě vzbudím, tak se nic nezmění,“ zašeptala. „Tohle je tvoje šance, jak změnit osud, jestli nějaký existuje. Ale ten pocit, že tu je a já, ať zvolím jakkoli, ti nemůžu pomoct, mě stahuje hruď a drtí srdce.“

...vóšli do sprchy.

....