|
Bob a Bobek - Králíci z Klobouku --> jsme přeci jako tihle dva..
Snad to naše přátelství neskončí.. tak rychle..
-věnováno Kachence.-
Mám tě ráda.
|
|
Já zamýšlím se častokrát,
kým jsem a kým snad byl bych rád,
a zda, až čas můj pomine,
si někdo vůbec vzpomene...
|
|
...
|
|
V mojom starom (komunistickom) slovníku toto helso chýba. Tak som vymyslel vlastnú definíciu.
|
|
... fakt nejsem závistivej ...
|
|
nechci prosit.ale prosim..prosiim..prosim!
|
|
Proč je to mužský pokolení tak natvrdlý?
|
|
Ze sbírky: "Balady našich dnů"
|
|
...předčilo ji něco jinýho... jsem zase někde kde jsem bejt nechtěla...
|
|
Krátký příběh o vzpominání na dětství
|
|
...
|
|
O pár malých nenávistech... Baroko... lidé... šedivá Praha... a její sídliště... Je to dost experiment... sem si hrála s těma velikostma písma ;)
|
|
... tímhle jsem se vyrovnal s haiku ... jednou provždy ...
|
|
jen takový výkřik, starší dílko, které jsem napsala mezi prvními...mě se líbí...
|
|
pocity ležící v dětské postýlce uprostřed hor...
|
|
HAIKU
|
|
příjímání vlastního strachu...jen..?
|
|
Vytrvalé, zákeřné,smrtící...výčitky!
|