|
|
|
|
|
citis tu zatez, na kolena nepadas,protoze oni se divaj...
snazis se smat, mas divnou krec v obliceji a kdyby neprselo, tak
poznaj, ze places... http://www.youtube.com/watch?v=efDKlAlusU8
|
|
Jen takovej dojem z večerního civění na film. Kdo ten film (a hlavně knihu) nezná, ať na ně mrkne. A koho napadne lepší název pro básničku, ať mi ho napíše...
|
|
|
|
hnus a krása k sobě mají zatraceně blízko, až splývají...
|
|
|
|
Básnička i trochu povídání...
|
|
|
|
Inspirováno..
|
|
lepší někomu věnovat, než dávat název co nikoho neupoutá
|
|
|
|
Trocha deprese a obraz návratu z města do malý rodný vesničky. Vzpomínky na dětství a tak. nic moc báseň, spíš citovka. Jo, továrna na mraky jsme jako malí říkali se sestrou nedaleký Dukovanský elektrárně.
|
|
celkem dlouhá doba. inspirovala mě malvína, rozvázala ta zamotaná slova. jako vždy. moje sedmikráska. vždycky záchraná ruka. setkání u Myšáka a to její obejmutí, které zahání všechno černý v hlavě. miluju.*
|
|
...
|
|
|
|
Hlavní hrdina této povídky prostě nedokázal říci pravdu...
|
|
|
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
wp-hasan [18], Weichtier [17], Joanne17 [17], Deviant [16], Elivei [14], Klaron [13], Mamka [13], shizuko [10], Ann(ah) [10], človiček [8], Antek [5], andrew_maxwell [3]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?

