Snad mi člověk odpustí, přijdu a zase odejdu ... v temnotu
přidáno 05.04.2010
hodnoceno 1
čteno 1728(11)
posláno 0
Mou zbrojí stalo se opovržení,
štítem, neochvějná nenávist.
Nic víc nepotřebuji k životu,
nic víc nepotřebuji ke smrti.

Ďábel, propůjčil mi pravomoci,
teď jednám z jeho vůle.
Hlídám, každou kapku deště,
každou slzu malých princezen.

Nesmím poznat slast štěstí,
za smlouvu s ďáblem se platí.
Sbohem, mí přátelé na obloze,
na věky svobodní jestřábi.

Jsem klaun, smutný ďábel, zase,
smích, nesmím na něj čekat.
Jako mrtvý sen,
nejsem zlomená, jsem ledová … umírající.

Přišla jsem a odcházím, zpět … zpátky v Temnotu.
přidáno 08.04.2010 - 10:49
Lilien
Stoprocentní!

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Lady : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Neuměla žít
Předchozí dílo autora : Zastavte svět, chci vystoupit II

» narozeniny
Tonda [17], Jašterička [13], Aru [10], Eminem06 [6], Mayaja [4]
» řekli o sobě
Le Jerrr řekl o Delivery :
Teress...bezva holka...sem rád, že sem přežil zu změnu...po cca třech letech se člověk změní....a musím dodat, že Teress už je velká ženská a moc jí to sluší...takže chlapy, kluci, hoši či junáci-DEJTE SI NA NÍ BACHA!!!!: )
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2026 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming