Snad mi člověk odpustí, přijdu a zase odejdu ... v temnotu
přidáno 05.04.2010
hodnoceno 1
čteno 1086(11)
posláno 0
Mou zbrojí stalo se opovržení,
štítem, neochvějná nenávist.
Nic víc nepotřebuji k životu,
nic víc nepotřebuji ke smrti.

Ďábel, propůjčil mi pravomoci,
teď jednám z jeho vůle.
Hlídám, každou kapku deště,
každou slzu malých princezen.

Nesmím poznat slast štěstí,
za smlouvu s ďáblem se platí.
Sbohem, mí přátelé na obloze,
na věky svobodní jestřábi.

Jsem klaun, smutný ďábel, zase,
smích, nesmím na něj čekat.
Jako mrtvý sen,
nejsem zlomená, jsem ledová … umírající.

Přišla jsem a odcházím, zpět … zpátky v Temnotu.
přidáno 08.04.2010 - 10:49
Stoprocentní!

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Lady : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Neuměla žít
Předchozí dílo autora : Zastavte svět, chci vystoupit II

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Najlepsie online hry

Najlepsie hry recenzia

Iphone 13 Pro

Na velkém iPhonu 13 Pro vám půjde skládání básní pěkně od ruky.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

© 2007 - 2022 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku