|
Seděli jsme na dvorku naproti sobě, vyplazovali na sebe jazyky a mlaskali si blahem. Smáli jsme se jako pominutí a ukazovali si pěnící jazyky. Lumír to nakonec pojal trochu víc agresivněji než my. Nebohou kostičku vložil do úst a … rozkousal.
|
|
Známe je dobře.
|
|
Nevim proč dokážu psát jen když cítím smutek,zklamání,blest
|
|
Drabble povídka na zadaná slova: mít*jazyk*vesta.
|
|
Další kousek z hospody...tentokrát trochu sci-fi.
|
|
....
|
|
„Konvičko, ty vole stará, cos nám to proved,“ slzel Vokoun z doznívajícího průvanu...
|