|
|
displej před očima
v tašce mimóza
ukradlas Proseco a ráno napsala báseň
jak je ti na nic
teď se díváš do mobilu a zkoušíš napsat co cítíš
chodíš po městě a utahuješ smyčku kolem putyky
je to lepší než sahat na provaz
večer pak někomu ukradneš srdce
utáhneš smyčku kolem hrudi
a ráno napíšeš sonet o obchodních domech
a nesundaných podprsenkách
pak vyrazíš do města provést další blbost
v tašce mimóza
ukradlas Proseco a ráno napsala báseň
jak je ti na nic
teď se díváš do mobilu a zkoušíš napsat co cítíš
chodíš po městě a utahuješ smyčku kolem putyky
je to lepší než sahat na provaz
večer pak někomu ukradneš srdce
utáhneš smyčku kolem hrudi
a ráno napíšeš sonet o obchodních domech
a nesundaných podprsenkách
pak vyrazíš do města provést další blbost
Divnej život, ale tak to prostě je a můžeme se radovat, smutnit, brečet, smát se, vztekat, hledat se, a pořád dokola se hledat
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
bez názvu : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Noci
Předchozí dílo autora : Jsem šťastný

