Drabble povídka na zadaná slova: mít*jazyk*vesta.
přidáno 28.09.2023
hodnoceno 6
čteno 508(7)
posláno 0
Mladá žínka se točila okolo sporáku, zatímco její manžel seděl v houpacím křesle a četl si v Timesech zprávu o tom, jak se diváci po místním fotbalovém derby tvrdě servali, fakt dokrvava, a patnáct lidí se pohřešuje. Policie má podezření, že byli zabiti a rituálně zkonzumováni! Předpokládá se, že kanibalismus nebyl docela vymýcen a tajně je provozován dál!
A již paní domu nese na stůl.
"Hm, moc krásně to voní!" nasál blaženě lákavou vůni a koukl na cibule v kapsičce vesty.
"Hovězí jazyk s batáty a bylinkovým dresinkem miluju! Znám ho?"
"Jistě! To je ten vůl, co tu vymáhal výpalné..."
přidáno 06.10.2023 - 18:04
Oskar Koblížek: Díky, Oskárku! Netušil jsem, že už jsi zavítal i na psance. Nu, zítra se zase drabblí na pp. Téma je frazeóm: "Hledat jehlu v kupce sena."
Dal jsem k zadání pro inspiraci tohle čtyřverší:

Kdo hledá jehlu v kupce sena,
narazit může na lásku!
A pokud je to právě žena,
má v břiše hejna bělásků...;-)
přidáno 03.10.2023 - 08:17
:o)) :o))) No tak to se ti povedlo. Fakt jsem se zasmál nahlas. (Pssst, to u nás v práci nesmí) ;-)
přidáno 02.10.2023 - 21:42
Byl to takový pokus o hororový příběh, když specialista na ně, BLACK, v tom dni jaksi chyběl...,-)
přidáno 29.09.2023 - 00:17
uff uff
přidáno 28.09.2023 - 23:11
Prostě se dostal přes výpalné k pečínce, trošku jinak než čekal :)
přidáno 28.09.2023 - 17:40
Překvápko.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Hovězí jazyk, to je pochoutka! : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Fanfán zas s vojskem táhne dál...
Předchozí dílo autora : Jsi paní slov a sedmi moří

» narozeniny
Raphael [18], LucasBun [15], Rico11 [14], incompris [14], taron [14], Akaren [13], jaroslav [12], Olivka [11], markky [9]
» řekli o sobě
shane řekl o Severka :
Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

Wprices.com

Životní náklady - Všechny ceny na jednom místě

© 2007 - 2025 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming