Jedná se o prolog na pokračování pracuji.

stručný výkřik, možná trošku obyčejný, stejně jako já :) za jakékoli komentáře budu velmi vděčná :)

Povídka psaná na motiv ,,Dračího doupěte,, Povídka je delší a mám jí prozatím psanou na papírech, proto budu přidávat jednotlivé částli postupně a zároveň pokračovat v psaní. A jsem zvědavý co řeknete na můj způsob psaní: Příbech je psaný z části z pohledu hlavního hrdiny, a z části z pohledu vypravěče. :-) ;-) PS: Hlavní postavi tohoto příběhu si individuálně vytvořily mí kamarádi do Dračího doupěte a já je používám ve své povídce.

Báseň jsem věnoval do památníku své starší dceři Jitce v roce 1973, kdy jí bylo osm let a ráda si hrála na princezny a víly...

Asi je to pekný shit, beztak by som bol rád za nejaký príspevok, radu. Snažil som sa teda o zvukomaľbu, zapisoval som svoje dojmy, s tymi... prízvučnými a neprízvučnými slabikami som sa moc nezaoberal, takže tak...

podobná podivnost jako ta včerejší, snad ale přeci jen trochu smysluplnější...

a jak by řekli klucka z monty pythonů: a teď zase něco uplně jiného!

http://www.youtube.com/watch?v=EzeDqRhM09w

další pojebaná á čtyřka

Báseň pojednává o konkrétním člověku, bojujícím v rakousko-uherském vojsku za 1. světové války na italské frontě u řeky Piavy, kde byl dvakrát raněn do nohy. Bitva na Piavě bylo vojenské střetnutí mezi Rakousko-Uherskem a Německem na straně jedné a Itálií a Spojenců na straně druhé. Odehrávalo se od listopadu roku 1917 do počátku listopadu roku 1918. Po válce tento voják založil rodinu. V pozdním věku trpěl silnou nedoslýchavostí, takže komunikace mezi ním a jeho blízkými byla obtížná. Byl to charakterní muž, velmi skromný, se smyslem pro humor. Zemřel v roce 1971.