povzdech

Toto je jedna z mých starších povídek, z dob, kdy se ještě celkem v poklidu dalko procházet po Karlovu mostu. Jen jsem ji po čase trochu upravil. Kdysi v trochu jiné verzi jsem ji měl i na jiném serveru Přeji příjemné čtení. (Rád bych měl v textu více odstavců, ale zatím jsem se nenaučil dobře ovládat zdejší vkládání, tak se omlouvám)

to jsem jel takhle zas vlakem...

Glum...

Zas po dlouhé době něco, nic extra...jen pokus

Moje cesta ze "dna" zpátky do normálního života.... Je to zamyšlení sám nad sebou a mou minulosti ... jsem opravdu rád že jsem dostal rozum

staneme..

Toto je moje prvotina, tak se mi prosím moc nesmějte :/ Pokud se to bude líbit, tak to hodláme s Jamillie zařadit do jednoho našeho společného příběhu, který začneme v nejbližší době psát... Ať se vám líbí... :D

Inspirací mi tentokrát byla aktualita. Téma smrti až stovek běženců ze Somálska a Eritrei, kteří se snažili v nelidských podmínkách přeplout Středozemní moře, ale jejich cestu u ostrova Lampedusa ukončila smrt.