Stare zvyky v novem havu

Plan uz. měl Johnny vymysleny do detailu. Jeho kredo je, ze v jednoduchosti je sila, a i přes to, ze uz dlouho nic v tomto oboru nepodnikal, tak se teto sve zasady hodla drzet i nadale.

Pojedou s Martym vlakem 12:27, ve 12:52 budou na miste. Ve 13:00 konci v krame poledni pauza. V tento moment vkroci oba dva dovnitr, na celou akci mají však jen minimum casu, vlak ve 13:17 musi bezpodminecne stihnout, jinak je po vsem. Nemel by to byt problem, Teoreticky by mohli stohnou i vlak ve 13:07, ale Johnny bere v potaz i \'faktor nahody\' jak tomu sám prezdival. Prodavacka muze prijit pozdeji, ac jen treba o dvě minuty a s tim se musi pocitat. Johnny prochazi cely plan jeste jednou. Melo by to jit jako po masle,

Johnny je sice trochu nervozni, ale i presto vola Martymu, ze všechno plati, a ze ho ceka ve 12 u sebe \"ve 12, ani o minutu pozdeji, vole!\' \"Neboj, bracho, presne ve 12 jsem tam!\" Ujistuje ho pevnym hlasem Marty.

Cestou ve vlaku Johnny seznamuje Martyho se svym planem, ten je z toho unesen. \"Jednoduchost a genialita, jako vzdy, a ze prej ses zmenil\" povida Marty se smichem, ale Johnnymu moc do smichu neni. Az doted si vlastne na Mary Ann ani nevzpomel, a toto pro nej bylo jako facka. Neda však na sobe nic znat. \"Jakobys me neznal, vole\" odpovida Johnny s naznakem usmevu, ale Marty vi, ze něco neni v poradku. \"Deje se něco, bracho?\" Pta se, ale Johnny jej rychle ujisti, ze to neni nic, co by souviselo s akci, a tim Martyho uklidni.

Na misto dorazili vcas, navic pred obchodem měli jeste dost casu, aby vykourili jednu rychlou cigaretu.

\"Jdem na to?\" Pta se Marty, a Johnny pouze prikyvne. Vesli do obchodu, a teprve ted měl Johnny moznost se poradne rozhlednout. Všechno bylo tak, jak marty rikal. Marty sel rovnou za prodavackou, a pozadal ji, jestli by mu mohla ulazat nejake specialni pedaly, SPD, nebo tak nejak. V kolech se Johnny opravdu nevyznal, ale v moment, kdy marty vyslovil tuto vetu a prodavacka se sehnula, zacaly tikat hodiny. Johnny na nic necekal a okamzite sahl po prvnim nezamcenem kole. Prekvapilo jej, jak je lehke, vzal ho do rukou, slabe piskl a vyletel z kramu jako strela.

Martyho spatril, jak zavira dvere obchodu a dava k nim popelnici. Ziskali par vterin casu k dobru. \"Máme tri minuty do odjezdu vlaku!\" Krici Johnny na Martyho. Melo by to stacit, rika si v duchu Johnny, kdyz pribihaji k nadrazi. Vlak ve 13:07 stihnou, a kdyz do nej nastoupi, Johnnymu okamzite pada kamen ze srdce. Vi, ze ted uz jsou v suchu.

\"Bracho, to byla nadhera, ty pico!\" Smeje se Marty od ucha k uchu, a podaji si z Johnnym ruce. \"Za tohle pod 1500 liber nejdem, to ti rikam!\" Pokracuje Marty vitezoslavne.

Kdyz se vratili, vedeli za kym mají zajit. Byl to kamarad Andrewa, Johnnyho starsiho bratra, ktery měl svou zastavarnu, a bylo o nem znamo, ze nema problem s koupi kradenych věci. \"Pekny kousek mi neste chlapi. Něco takoveho jsem tady uz dlouho nemel\" pochvaloval si Anthony. \"800 liber, co vy na to?\" Pta se potom beznym konverzacnim tonem\" \"Ses tak trochu posral, ne?\" Odpovida okamzite Marty \"prihod jednou tolik, a muzeme se o necem bavit\" \"Marty, vic jak 1300, za tohle nedostanes\" ukoncuje razne debatu Anthony. \"No, tak ze jsi to ty...\" Procedi mezi zuby Marty, ale Johnny je i tak spokojen. 650 liber, za hodinu, to nedostanes v ledajake praci, pomysli si. A alespon ma na najem, i na nejakou drobnou oslavu jim zbyde.

Potom sli s Martym na pivo. Jako vzdy. Stejna hospoda, stejny stul. \"Marty. No nevim jak to rict\" zacina Johnny trochu nejiste. \"No?\" Pta se Marty \"Ja vim, ze dneska to vyslo fakt perfektne, bracho. Ale tohle byla moje a doufam ze i nase posledni kradez,\" řekl Johnny pevnym hlasem. Jak sám rika. Neni zadny zlodej, a dnesni akci udelal jen proto, aby nemusel jit na ulici. \"Oukej, no\" rika Marty neprilis nadsene, ale vi, ze s Johnnym nepohne. \"Dik, bracho, fakt si toho vazim\" odveti Johnny, a pripijou si s Martym na zdravi. Dnesek se opravdu povedl, pomysli si Johnny a zhluboka se napije cerstveho piva.