|
asi o návratu k sobě...
|
Víš
chtěl bych
s podzimem se pustit
jenom tak
daleko
nedržet se cest
nehledat
a nacházet
každého rána
probouzet se svěží
a schválně zapomenout
jedinou cestu zpět
...
Víš
chtěl bych
s podzimem se pustit
jenom tak
nemyslet
loner: ...no, po pravdě, taky mi to skočilo na jazyk :-) Dík - a taky zdravím :-)
Libi ... :). ... Nejdriv jsem misto pustit cetl nejak automaticky spustit ;) ... Ale potom jsem si uvedomil, ci ze to vec ctu a takhle je to naprosto v poradku ... Zdravim te, basniku.
Devils_PIMP
Moc mi chybely tve basne
Zamila
Moc pěkná, to znám ;-)
helples: to přece nevadí, snít můžem, ne? A sem tam nějakej ten sen si i splnit.
Yasmin
.... jsou slova, co mají hloubku. a taková slova ty nacházíš. jsem ráda, že je můžu číst. (děkuju)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Jenom tak : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Muž, který sázel jeřáby
Předchozí dílo autora : Rekviem pro modráska

