Druhá epizoda postmoderně naturalistického seriálu Ester Krejčí. (Oproti 2. vydání výrazně přepracovaná a má nové téma.) Stránky seriálu: http://esterkrejci.xf.cz/
přidáno 06.11.2013
hodnoceno 2
čteno 990(6)
posláno 0
Osoby:
ESTER KREJČÍ (žena, 19) -- student
MOJE VINNÁ RÉVA (žena, 19) -- student
JANA ZLOMILOVÁ (žena, 18) -- student
TAMARA JANŮ (žena, 19) -- student, identická sestra Barbory Janů
BARBORA JANŮ (žena, 19) -- student, identická sestra Tamary Janů
VOJTĚCH VERNER (muž, 18) -- student
BERNARD KONIKLECOVÝ (muž, 19) -- student
ASTRA (žena, 19) -- student
NIKITA KRÁL (muž, 18) -- student
MELANIE NAVRÁTIL (žena, 18) -- student
KŇOUR (muž, 22) -- student
LARIS (muž, 18) -- student
ZORANA (žena, 19) -- student; na invalidním vozíku
LUMÍR ZEDNÍK (muž, 49) -- profesor tělesné výchovy
OBSLUHA (muž, 27) -- prodavač
HLAS VYPRAVĚČE (ženský hlas) -- vypravěč
CHLAPECKÝ HLAS (muž, 22) -- hlas z rozhlasového přijímače
DÍVČÍ HLAS (muž, 22) -- hlas z rozhlasového přijímače



1. Čas (1)

(Titulek:) Pondělí 25. 1. 2010

HLAS VYPRAVĚČE (M. O.): Pondělí, 25. ledna 2010.



2. Diktatura profesoriátu

Kabinet tělesné výchovy. U stolu sedí Lumír Zedník. Ozve se zaklepání na dveře.

LUMÍR ZEDNíK: Dále.

Otevřou se dveře a dovnitř vstoupí Moje vinná réva, Ester Krejčí, Melanie Navrátil, Bernard Koniklecový¹ se Zoranou a Nikita Král.

MELANIE NAVRÁTIL: Dobrý den.

LUMÍR ZEDNíK: Dobrý den. Co potřebujete?

MELANIE NAVRÁTIL: My bychom se s vámi chtěli domluvit.

LUMÍR ZEDNíK: Poslouchám.

MELANIE NAVRÁTIL: Už půl roku v hodinách tělesné výchovy jen hrajeme fotbal a velké části třídy to vadí. Chtěli bychom, aby se to střídalo s gymnastikou a dalšími sporty jako v sextě.

LUMÍR ZEDNíK: Nesouhlasím.

NIKITA KRÁL: Já bych chtěl říct, že fotbal je kontaktní sport a jak jsem vám psal v dopise 15. listopadu 2005, fyzický kontakt je mi nepříjemný. Proto žádám, aby se v tělesné výchově provozovaly bezkontaktní sporty.

LUMÍR ZEDNíK: Žádost zamítnuta.

NIKITA KRÁL: (upjatě:) Dobře.

MELANIE NAVRÁTIL: Jako předseda třídy si myslím, že je lepší střídat různé sporty, než dělat pořád totéž. Měl byste to alespoň zvážit.

LUMÍR ZEDNíK: Předsedo třídy, já jsem, na rozdíl od vás, vystudoval vysokou školu. jsem profesor tělesné výchovy, a je v  kompetenci rozhodnout, co je pro vás v tělesné výchově nejlepší. A fotbal je dravá, soutěživá, kolektivní hra. A přesně to potřebujete.

MELANIE NAVRÁTIL: Nechci zpochybňovat vaši kompetenci, ale jsou i jiné takové hry.

LUMÍR ZEDNíK: Tak ji nezpochybňujte. Fotbal je nejlepší.

MELANIE NAVRÁTIL: (rozčileně:) Já nic nezpochybňuji. A není nejlepší!

LUMÍR ZEDNíK: Konec diskuse. Nic se měnit nebude.

MELANIE NAVRÁTIL: Ale...

LUMÍR ZEDNíK: Řekl jsem konec.

Melanie Navrátil se zatváří rozčarovaně a odchází z kabinetu. Ostatní studenti jdou za ní.
──────────────────────────────────────────────
¹ Zde ještě bez sukně.



3. Dědictví totality

Chodba před kabinetem. Melanie Navrátil, Bernard Koniklecový, Zorana a Nikita Král odcházejí. Ester Krejčí a Moje vinná réva se zastaví.

MOJE VINNÁ RÉVA: (trochu zklamaně:) Proč nám nechce dovolit gymnastiku?

ESTER KREJČÍ: Pravděpodobnou příčinou je jeho ješitnost v kombinaci s totalitní mentalitou. Profesor Zedník však opomíjí to, že vlivem neustálého vynuceného opakování získají studenti vůči fotbalu averzi, analogicky jako se podařilo díky výuce sprejování ve výtvarné výchově z veřejného prostoru v EDDR takřka eliminovat graffiti.

MOJE VINNÁ RÉVA: Ale proč to dělá? Proč se nás nesnaží pochopit?

ESTER KREJČÍ: To netuším. Může to být jeho osobní mánie. Nebo jde o zkušenosti ze vzdělávacího systému reálného socialismu.



4. Čas (2)

(Titulek:) Středa 8. 9. 2010

HLAS VYPRAVĚČE (M. O.): Středa, 8. září 2010.



5.1. Sukně

Třída (oktáva B) ráno před vyučováním.

Do třídy vejde Bernard Koniklecový, na sobě majíc zelenou košili, zelenou sukni a pod ní černé kalhoty. Projde na svoje místo a odloží si tam batoh, pak projde za zády Mojí vinné révy, která si povídá s Janou Zlomilovou, k nástěnce. Moje vinná réva se po něm ohlédne.

JANA ZLOMILOVÁ: Podívejte, co má ten hoch na sobě.

MOJE VINNÁ RÉVA: To je Bernard Koniklecový. Všimla jsem si.

JANA ZLOMILOVÁ: Na Podolí II je normální nosit sukně?

MOJE VINNÁ RÉVA: Spíš ne - neznám nikoho, kdo by je nosil. Astra si občas vezme šaty se sukní, ale ne takhle.

JANA ZLOMILOVÁ: Já bych si na sebe sukni v životě nevzala. Na Podolí I by mě za to snad zabili.

MOJE VINNÁ RÉVA: Nepřehánějte.

JANA ZLOMILOVÁ: Nepřeháním. Jednou tam spolužák přišla s náušnicemi a tři týdny se jí všichni vysmívali. A kromě toho tam byly povinné školní uniformy, takže by mě za to zabili i profesoři.

Moje vinná réva vstane.



5.2. Podnikání

Bernard Koniklecový si na nástěnce prohlíží reklamní leták s nápisem:

┌─────────────────────────────────────────────────────┐
│ Zneužívají děti sociální dávky? │
Povaleči ve školních lavicích - v Horké bramboře!
└─────────────────────────────────────────────────────┘


HLAS VYPRAVĚČE (M. O.): V EDDR se nepoužívají slova pánský a dámský. Namísto nich se v případě potřeby užijí slova mužský a ženský.

Přijdou k němu Moje vinná réva, Jana Zlomilová a Ester Krejčí.

MOJE VINNÁ RÉVA: Dobrý den, Bernarde Koniklecový.

BERNARD KONIKLECOVÝ: (Usměje se.) Dobrý den, Moje vinná révo.

MOJE VINNÁ RÉVA: Všimly jsme si, že jste obohatil svůj šatník.

Přijde k nim Tamara Janů.

BERNARD KONIKLECOVÝ: Ano. To je sukně.

ESTER KREJČÍ: Tak to bychom bez vás nepoznali.

Bernard Koniklecový se zahihňá Esteřině ironii.

MOJE VINNÁ RÉVA: Jak vás to napadlo?

BERNARD KONIKLECOVÝ: V Kompasu začali prodávat mužské sukně, tak jsem si říkal, že to musím vyzkoušet.

TAMARA JANŮ: (Zvědavě zírá Bernardu Koniklecovému do rozkroku.) Zajímalo by mě, co je na ní mužského.

ESTER KREJČÍ: Ta je asi tak mužská jako Kritika čistého rozumu² srozumitelná tříměsíčnímu kojenci.

ESTER KREJČÍ: Řekla bych, že prostě vzali obyčejné sukně, po kterých by v EDDR neštěkl ani pes, označili je "mužské" a prodávají nehorázně předražené v oddělení novinek. Nazývá se to "podnikání".

BERNARD KONIKLECOVÝ: Takže vy myslíte, že není mužská?

ESTER KREJČÍ: Hlavně myslím, že na vás nepřiměřeně vydělali. Příště si kupte rovnou ženskou sukni.

BERNARD KONIKLECOVÝ: Dobře, děkuji.

ESTER KREJČÍ: Prosím.

Přijde k nim Kňour.

KŇOUR: (na Bernarda Koniklecového:) Ahoj.

BERNARD KONIKLECOVÝ: Dobrý den.

KŇOUR: Co kdybychom si po vyučování spolu někam zašli? (Mrkne.)

BERNARD KONIKLECOVÝ: Tak za prvé - nejsem gay. A za druhé - už chodím se Zoranou.

KŇOUR: Měl byste mě lépe poznat. Určitě byste si to rozmyslel. Umím být neodolatelný.

Moje vinná réva, Jana Zlomilová a Ester Krejčí odejdou.

BERNARD KONIKLECOVÝ: Myslím, že už vás znám lépe, než bych chtěl.

KŇOUR: (flirtovně:) Až si to rozmyslíte, přijďte za mnou. (Otočí se a odchází.)

Bernard Koniklecový zakroutí hlavou.

Zvonění.
──────────────────────────────────────────────
² Hlavní filozofické dílo Immanuela Kanta.



6. Nové možnosti

Třída (oktáva B), studenti sedí v lavicích. Přijde Lumír Zedník. Třída ho pozdraví povstáním.

LUMÍR ZEDNíK: Posaďte se.

Studenti si sednou, profesor zůstane stát před tabulí.

LUMÍR ZEDNíK: Jak vám už třídní profesor určitě řekl, tělesná výchova je povinná i pro studenty oktáv. Ředitel Rusovský si přeje, aby studenti této školy byli v kondici. Tento rok ale budete mít na výběr. Ti, kdo budou chtít (a kdo na to mají), budou moci tělesnou výchovu absolvovat samostatně ve fitness centru na adrese V Podolí 5. Cvičení tam si budete muset sami zaplatit a není vůbec levné. Jako důkaz, že jste tam cvičili, mi přinesete potvrzenou účtenku. Jsou nějaké otázky?

LUMÍR ZEDNíK: Patrik Trefný.

KŇOUR: Bude zase fotbal?

LUMÍR ZEDNíK: No... (Zaváhá.) Nechte se překvapit.

LUMÍR ZEDNíK: Astrid Teseraktová?

ASTRA: Můžeme navštívit i jiné fitness centrum než V Podolí 5?

LUMÍR ZEDNíK: Ano. Uznáme vám i cvičení v jiném fitness centru, ale musíte přinést každý týden potvrzenou účtenku. Nějaké další otázky? (Chvilku počká.) V tom případě: Kdo chce už dnes strávit tělesnou výchovu za vlastní peníze ve fitness centru, ať zvedne ruku.

(Záběr na třídu.) Přihlásí se čtyři studenti.

LUMÍR ZEDNíK: Patrik Trefný, Astrid Teseraktová, Ester Krejčí a Iris Narcis. (Zapíše něco do třídní knihy.) Dobře, vy čtyři můžete jít. A nezapomeňte mi po hodině do kabinetu přinést účtenku. Ostatní se připraví k odchodu na školní hřiště.



7. Rozcvička

Školní hřiště³. Den. Přichází Lumír Zedník, vedouc za sebou skupinu studentů oktávy B převlečených do sportovních úborů (teplákových souprav s cvičkami).

LUMÍR ZEDNíK:(Otočí se a zavelí:) Nástup! Seřaďte se do řady od největšího po nejmenšího.

NIKITA KRÁL: A jaký řadicí algoritmus máme použít?

LUMÍR ZEDNíK: Přestaňte plácat hlouposti a zařaďte se.

NIKITA KRÁL: Aha, takže asi insert-sort⁴.

Studenti si stoupnou do řady. Jana Zlomilová hrdě stojí uprostřed (její výška je medián třídy). Sestry Janů stojí vedle sebe.

LUMÍR ZEDNíK: Je škoda, že někteří z mých oblíbených studentů chybí. Zejména jeden. Ale když to tak ředitel Rusovský domluvil, nedá se s tím nic dělat. (Vrhne podezřívavý pohled na sestry Janů, jako by za něco mohly.)

LUMÍR ZEDNíK: Hodinu zahájíme rozcvičkou. Jako první cvik budeme běhat na místě.

Lumír Zedník začne běžet na místě, studenti dělají to, co on.

(Zatmívačka.)

LUMÍR ZEDNíK (M. O.): Pohov a rozchod!

(Roztmívačka.)

Studenti se uvolní po skončení rozcvičky.

LUMÍR ZEDNíK: A nyní překvapení: dnes se bude hrát - dělený fotbal.

Část studentů se na profesora zamračí, zbytek se tváří rozčarovaně. Profesor si toho nevšímá.

LUMÍR ZEDNíK: Lars Višňový a Vojtěch Verner mi pomohou přinést branky a míče. Pojďte se mnou.

Lumír Zedník, Laris a Vojtěch Verner odchází. Jana Zlomilová přijde k Melanii Navrátil.

JANA ZLOMILOVÁ: (nejistě:) Měla byste na mě chvilku čas?

MELANIE NAVRÁTIL: Jen než se vrátí profesor, pak ze mě udělá rozhodčí, uvidíte.

JANA ZLOMILOVÁ: Jak se hraje ten dělený fotbal?

MELANIE NAVRÁTIL: Normální jste někdy hrála?

JANA ZLOMILOVÁ: Ano, na Podolí I se občas hraje, střídá se to tam.

MELANIE NAVRÁTIL: To se máte.

JANA ZLOMILOVÁ: (nechápavě:) Hm?

MELANIE NAVRÁTIL: Dělený fotbal se hraje úplně stejně, ale hřiště je rozděleno na dvě poloviny a každá má vlastní rozhodčí a míč. A na zemi nejsou takové ty čáry. Hrajeme ho, když jsme tady; v tělocvičně míváme normální.
──────────────────────────────────────────────
³ Nachází se zde běžecký okruh protnutý přes střed železniční vlečkou. Na místech křížení tratě s okruhem jsou chráněné železniční přejezdy bez závor, zbytek tratě je z obou stran oplocen vysokým kovovým plotem. Uvnitř okruhu je jen pečlivě udržovaný trávník, ne fotbalové hřiště, jak na podobných místech bývá zvykem. Kolem okruhu pak roste několik smrků a borovic a jeden velký dub. Stojí tam rovněž několik plastových lavic jako hlediště běžeckého okruhu.
⁴ Insert-sort (také insertion sort) neboli řazení vkládáním je jednoduchý řadicí algoritmus pracující na principu opakovaného zařazování každého dalšího prvku do již seřazené posloupnosti.



8. Dáda příroda

Školní hřiště. V trávě posedávají sestry Janů.

TAMARA JANŮ: (Prohlíží si ruce.) Všimla jste si někdy, že pravá ruka vypadá úplně stejně jako levá, jen zrcadlově převrácená?

BARBORA JANŮ: Ach, kdy konečně začnete myslet na naši dádu přírodu?

TAMARA JANŮ: Ruce jsou přece přírodní, ne?

Barbora Janů si vzdychne, zvolna vstane, rozhlédne se a pomalým krokem odchází.



9. Dva krát dvě

Školní hřiště. Přichází Lumír Zedník, Vojtěch Verner a Laris. Profesor nese jednu branku, studenti druhou⁵. Larisovi spadne jeho konec branky na zem.

VOJTĚCH VERNER: Hej! Proč jste to pustil?

LARIS: Já to nepustil, ono mi to spadlo.

VOJTĚCH VERNER: Ale aby to spadlo, musel jste to pustit.

LARIS: To tedy ne, tak to nebylo.

LUMÍR ZEDNíK: Konec hádek, mládeži. Už to tu zvládnu sám. Vraťte se ještě pro míče. Přineste dva míče. Dva! Rozumíte? To je to číslo po jedničce, jestli vám to něco říká.

LARIS: My nejsme tak hloupí, jak si o nás myslíte.

LUMÍR ZEDNíK: Vážně? Tak proč jste už několikrát přinesli čtyři míče, když jsem vás poslal pro dva?

VOJTĚCH VERNER: To je logické. Jsme dva a poslal jste nás pro dva míče, takže když každý z nás přinesl dva míče, dostal jste čtyři. To je matematika.

LUMÍR ZEDNíK: Svoji matematiku si nechte do hodin matematiky a teď upalujte pro dva míče a běda, jestli zase přinesete čtyři!

LARIS: Už běžíme.

Laris a Vojtěch Verner nechají branku na místě a rozeběhnou se zpět.

JANA ZLOMILOVÁ: To se tu pořád tak hádáte?

MELANIE NAVRÁTIL: S profesorem Zedníkem je někdy těžké se domluvit. I když musím uznat, že s některými spolužáky také.
──────────────────────────────────────────────
⁵ Branky jsou poněkud menší než standardní fotbalové branky, aby byly přenosné.



10. Slezte z toho stromu

Školní hřiště. Barbora Janů sedí na větvi dubu. Něco šeptá motýlovi, který jí sedí na ruce. Barbora Janů sedí asi čtyři metry nad zemí. Ke stromu přijde Lumír Zedník.

LUMÍR ZEDNíK: Slezte z toho stromu, Tamaro Janů, vidím vás!⁶

TAMARA JANŮ: (Přijde zezadu k profesorovi.) To těžko, když jsem za vámi.

LUMÍR ZEDNíK:(Ohlédne se.) Aha. (Na chvilku se ocitne v rozpacích. Pak zakřičí:) Barboro Janů!

Motýl uletí, Barbora Janů bleskne pohledem po profesorovi a zavzlyká. Vypadá smutně.

LUMÍR ZEDNíK: Lezení po stromech není schválená disciplína tělesné výchovy!

TAMARA JANŮ: I přesto byste to mohl ocenit. Sestra to umí už od svých devíti let.

Situaci přijde sledovat skupinka dalších studentů. Profesor se zamyslí.

VOJTĚCH VERNER: Přineste trampolínu, ať padne do měkkého!

TAMARA JANŮ: Ne! Ona umí slézt sama, jen se bojí fotbalu, protože před prázdninami ji někdo z vás trefil.

LUMÍR ZEDNíK:(Obrátí se na Tamaru Janů.) Postaráte se o ni?

TAMARA JANŮ: Ano.

LUMÍR ZEDNíK: Tak zůstaňte tu a ať se jí nic nestane.

Profesor zamíří k běžeckému okruhu.

LUMÍR ZEDNíK: Budiž fotbal. Rozdělte se do družstev⁷. Tuto stranu budu pískat já, druhou Melanie Navrátil. Dělejte, čas nám běží.

(Zatmívačka.)
──────────────────────────────────────────────
⁶ Neúmyslná narážka na známou větu z filmu Jáchyme, hoď ho do stroje!
⁷ V EDDR se obvykle nepoužívá slovo mužstvo, nahrazuje se slovem družstvo, popř. tým.



11. Zelená je tráva

(Roztmívačka.)

Školní hřiště. Tamara Janů leží opřená zády o dub a nehybně zírá před sebe. Barbora Janů pomalu slézá ze stromu. Tamara Janů si toho všimne, vstane a přijde k ní.

TAMARA JANŮ: Sestro.

Barbora Janů se obrátí k sestře.

TAMARA JANŮ: Přemýšlela jsem nad tou dádou přírodou a přišla jsem na to, proč je tráva zelená. Je to proto, že obsahuje chlorofyl!

BARBORA JANŮ: (Zklamaně vzdychne.) A krev je červená, protože obsahuje hemoglobin.

TAMARA JANŮ: Ano, správně.

BARBORA JANŮ: Ale to jsem nechtěla... Ach, proč mi nikdo nerozumí!

Tamara Janů přemýšlí.



12. Konec tělesné výchovy

Školní hřiště. Tělesná výchova skončila. Studenti (kromě sester Janů) jsou většinou zpocení a unavení. Lumír Zedník, Vojtěch Verner a Laris odnášejí branky. Za nimi jdou sestry Janů, každá nese jeden míč. Melanie Navrátil a Jana Zlomilová si povídají.

JANA ZLOMILOVÁ: Co myslíte, jaké je to v tom fitness centru?

MELANIE NAVRÁTIL: Těžké. Jsem ráda, že tam nemusím. Mají tam spoustu strojů a musí se na nich těžce cvičit.

MELANIE NAVRÁTIL: Ale jedna věc mi vrtá hlavou.

JANA ZLOMILOVÁ: Um?

MELANIE NAVRÁTIL: Proč tam šla zrovna Ester Krejčí? Vždyť ona moc na cvičení není.



13. Reklama na Pink Bison

(Statický záběr na zapnutý rozhlasový přijímač.)

CHLAPECKÝ HLAS (M. O.): (naléhavě:) Nemůžete mě odmítnout! Chci vás.

Ozve se několik loknutí.

DÍVČÍ HLAS (M. O.): Berany berany duc!

CHLAPECKÝ HLAS (M. O.): Á! (Kamsi spadne.)

DÍVČÍ HLAS (M. O.): Pink Bison - nápoj, který vám dá rohy.



14. Ve fitness centru


Cvičební hala fitness centra. V hale jsou různé stroje, na některých už někdo cvičí, zbylé jsou volné. Kňour šlape na jednom ze tří rotopedů. U vchodu za přepážkou sedí obsluha.

Do haly vejdou Ester Krejčí a Moje vinná réva.

MOJE VINNÁ RÉVA: Dobrý den.

OBSLUHA: Dobrý den.

MOJE VINNÁ RÉVA: Jsme z oktávy B z gymnázia Podolí II.

OBSLUHA: Výborně. Jména, prosím? (Vezme do ruky jakýsi seznam.)

MOJE VINNÁ RÉVA: Iris Narcis.

ESTER KREJČÍ: Ester Krejčí.

OBSLUHA: (Zaškrtne něco v seznamu.) V pořádku. Co si objednáte?

Moje vinná réva se podívá na Ester Krejčí.

ESTER KREJČÍ: Co nabízíte?

OBSLUHA: (Podá dívkám menu) v kožených deskách. Vyberte si.

Ester Krejčí si vezme menu a otevře jej a začne si vybírat. Moje vinná réva se jí dívá přes rameno.

ESTER KREJČÍ: (překvapeně:) Máte tu i jídla?

OBSLUHA: Když chcete spalovat kalorie, musíte je nejprve někde nabrat.

ESTER KREJČÍ: Hm... vida. Dám si pizzu Quattro Formaggi.

OBSLUHA: Dobře. (Otočí se na Moji vinnou révu.) A vy?

MOJE VINNÁ RÉVA: Jeden Pink Bison, prosím.

Ester Krejčí vrátí menu obsluze.



15. Vedlejší místnost

Vedlejší místnost fitness centra⁸.

Otevřou se dveře a dovnitř vejdou Moje vinná réva a Ester Krejčí.
Položí batohy na podlahu, umyjí si ruce a posadí se ke stolu.


MOJE VINNÁ RÉVA: Čekáte, že vám to ve škole projde? Myslím tu pizzu místo cvičení.

ESTER KREJČÍ: Poprvé určitě. A možná sem budeme chodit spolu každý týden.

MOJE VINNÁ RÉVA: (Vyvalí oči.) Vy hodláte chodit do posilovny, abyste si tu dávala pizzu?

ESTER KREJČÍ: Ano.

MOJE VINNÁ RÉVA: Ale vždyť do posilovny se chodí, aby byl člověk štíhlý a svalnatý, a tím pádem atraktivní.

ESTER KREJČÍ: Snažíte se mi vyvolat mentální anorexii?


MOJE VINNÁ RÉVA: Ne, jen si myslím, že konzumace pizzy je přesný opak toho, proč tohle centrum zřídili.

ESTER KREJČÍ: Vzhledem k tomu, že bylo zřízeno pro vydělávání peněz a pizza stojí víc než hodina cvičení na rotopedu, myslím, že je s jeho účelem zcela v souladu.

MOJE VINNÁ RÉVA: Hm...

(Zatmívačka.)

(Roztmívačka.)

Vstoupí obsluha a přinese kulatou pizzu na talíři, rozkrojenou na šest dílků a charakteristickou růžovou plechovku s nápojem Pink Bison.

OBSLUHA: Zde to máte. (Položí na stůl pizzu a plechovku.)

MOJE VINNÁ RÉVA: Děkuji. (Usměje se.)

ESTER KREJČÍ: Děkuji.

OBSLUHA: Není zač. (Odejde.)

Ester Krejčí si vezme dílek pizzy a přisune talíř k Mojí vinné révě.

ESTER KREJČÍ: Dejte si půlku. Pokud mám být štíhlá a atraktivní, nesním ji celou.

MOJE VINNÁ RÉVA: Děkuji. (Vezme si dílek pizzy a ochutná.) Je dobrá. Ale - stejně mám výčitky svědomí.

ESTER KREJČÍ: Stále si ještě můžete objednat hodinu na rotopedu. Vedle Kňoura.

MOJE VINNÁ RÉVA: No... (Znejistí.) Jsem rozpolcená, budu o tom uvažovat. (Otevře plechovku. Nabídne ji Ester Krejčí.) Nechcete ochutnat?

ESTER KREJČÍ: Děkuji, dnes to zvládnu i bez dopingu.

MOJE VINNÁ RÉVA: (Pobaveně se pousměje.) Jak myslíte. (Přiloží si otvor plechovky k nosu a začichá. Zkřiví rty a po chvilce váhání odloží plechovku na stůl.) Proč jsem si ho kupovala? Já jsem si ho vlastně vůbec nechtěla koupit.

ESTER KREJČÍ: Tohle říká většina obětí reklamy.

MOJE VINNÁ RÉVA: Reklama má na nás takový vliv? To je strašné!

ESTER KREJČÍ: Však uvědomění si toho vlivu je prvním krokem k jeho překonání.
──────────────────────────────────────────────
⁸ Místnost bez oken. Na stropě svítí načervenalé LED osvětlení. V místnosti je pět strohých dřevěno-kovových stolů a u každého tři podobně strohé židle. U vstupních dveří se nachází umývadlo s tekutým mýdlem.



16. Cesta zpět

Chodník na ulici, dopoledne. Ester Krejčí a Moje vinná réva se vracejí do školy. Moje vinná réva si pohrává s plechovkou nápoje Pink Bison, Ester Krejčí si prohlíží účtenku.

ESTER KREJČÍ: Něčeho jsem si všimla.

MOJE VINNÁ RÉVA: Čeho?

ESTER KREJČÍ: Nejsou tu názvy, ale jen ceny. Profesor Zedník nepozná, za co jsme v posilovně platily.

MOJE VINNÁ RÉVA: Pokud se mu nepřiznáme.

ESTER KREJČÍ: Buďte trochu vděčná za tu půlku pizzy.

MOJE VINNÁ RÉVA: (Trochu se zamračí.) Přála bych vám, abyste měla alespoň na chvíli svědomí. Takto zneužívat důvěru profesora Zedníka. Jíst pizzu v době, kdy máme cvičit, se nemá. (Zatváří se zklamaně a pořádně se napije z plechovky.)

ESTER KREJČÍ: Berte to takto: Jste dospělá. A je to vaše tělo. Má profesor Zedník právo vám přikazovat, jak budete nakládat se svým tělem?

MOJE VINNÁ RÉVA: To ne.

ESTER KREJČÍ: A chtěla jste z vlastní vůle dvě hodiny tvrdě cvičit?

MOJE VINNÁ RÉVA: Z vlastní vůle? Ani náhodou.

ESTER KREJČÍ: Tak vidíte.

Moje vinná réva se zamyslí a znovu se napije z plechovky.



17. Odevzdávání účtenek

Kabinet tělesné výchovy. Lumír Zedník sedí u stolu, Kňour mu předává účtenku. Za ním stojí ve frontě Astra. Do kabinetu vejdou Ester Krejčí a Moje vinná réva a stoupnou si do fronty.

LUMÍR ZEDNíK: V pořádku.

Kňour odchází. Astra předá profesorovi účtenku, ten si ji prohlédne.

LUMÍR ZEDNíK: Tak moment. Solárium vám neuznám. Mělo to být fitness centrum.

ASTRA: Ale v soláriu se také pečuje o tělo.

LUMÍR ZEDNíK: To byste po mě mohla příště chtít, abych vám uznal i manikúru, pedikúru a kdovíco ještě.

ASTRA: Přesně tak.

LUMÍR ZEDNíK: Tak to ne. Řeklo se fitness centrum a basta. Přineste mi index, dostanete poznámku.

Astra odchází se značně nahněvaným výrazem. Ester Krejčí předá profesorovi účtenku, ten si účtenku prohlédne.

LUMÍR ZEDNíK: V pořádku.

Moje vinná réva učiní totéž.

LUMÍR ZEDNíK: Také v pořádku.

Ester Krejčí a Moje vinná réva odcházejí na chodbu.



18. Sdělení

Učebna určená studentům, kteří mají volnou hodinu. Do učebny vběhne Moje vinná réva, je udýchaná. Projde kolem Ester Krejčí, která si něco píše, k Janě Zlomilové, která se na Moji vinnou révu dívá.

JANA ZLOMILOVÁ: To jste byla až do teď ve fitness centru? To muselo být hrozné.

MOJE VINNÁ RÉVA: Ne. Ale vypila jsem jeden Pink Bison, ani nevím, co mě to napadlo, a cítila jsem pak hrozný příval energie, takže jsem musela pořád běhat, nevydržela jsem chvilku na místě. Ale snad už to přešlo.

JANA ZLOMILOVÁ: Aha. To je mi líto. Je vám lépe?

MOJE VINNÁ RÉVA: Ano. Děkuji.

JANA ZLOMILOVÁ: A jaké to bylo ve fitness centru?

MOJE VINNÁ RÉVA: Dobré. Líbilo se mi tam. S Ester Krejčí jsme si daly pizzu.

JANA ZLOMILOVÁ: (Je překvapená.) Pizzu ve fitness centru?

MOJE VINNÁ RÉVA: Také jsem tomu zprvu nechtěla věřit. Zajímají vás podrobnosti?

JANA ZLOMILOVÁ: Jasně. Povídejte.



19. Čas (3)

(Titulek:) Středa 15. 9. 2010

HLAS VYPRAVĚČE (M. O.): Středa, 15. září 2010.



20. Návrat demokracie

Třída (oktáva B). Studenti sedí na svých místech. Lumír Zedník stojí u tabule.

LUMÍR ZEDNíK: Kdo chce tento týden strávit tělesnou výchovu ve fitness centru, ať zvedne ruku.

(Záběr na třídu.) Přihlásí se všichni studenti kromě Nikity Krále, jednoho dalšího hocha a jedné dívky.



Shrnutí epizody:

Toto byla druhá epizoda příběhů Ester Krejčí a jejích spolužáků. Lumír Zedník, profesor tělesné výchovy, trval na tom, že v jeho hodinách se nebudou provozovat jiné sporty než fotbal. Ester Krejčí jeho neústupnost přičetla ješitnosti a totalitní mentalitě.

Bernard Koniklecový přišel do školy v "mužské sukni", načež mu Ester Krejčí vysvětlila, že na něm obchodník nepřiměřeně vydělal a poradila mu příště si koupit ženskou.

Dohoda ředitele školy s provozovatelem nedalekého fitness centra umožnila studentům zvolit si, zda budou tělesnou výchovu absolvovat klasicky ve škole, nebo místo toho za vlastní peníze navštíví fitness centrum. Většina studentů zůstala ve škole, kde se hrál dělený fotbal na hřišti rozděleném železniční vlečkou, a myslela si, že tělesná výchova ve fitness centru je mnohem náročnější. Barbora Janů místo hraní fotbalu vylezla na strom a byla smutná, protože jí uletěl motýl a s nikým si nerozumí.

Ester Krejčí a Moje vinná réva si zatím ve fitness centru daly pizzu, kvůli čemuž pak Moje vinná réva cítila výčitky svědomí. Ester Krejčí jí však vysvětlila, že to, co udělaly, bylo správné. Cestou zpět do školy Moje vinná réva popíjela energetický nápoj, který ji přiměl běhat. Když účinky nápoje pominuly, řekla Moje vinná réva Janě Zlomilové, že měla s Ester Krejčí ve fitness centru pizzu. Zpráva se rozšířila po třídě a další hodinu tělesné výchovy se rozhodli strávit ve fitness centru skoro všichni.



Hudba k titulkům: Zelená je tráva.


přidáno 05.05.2015 - 18:11
Amelie M.: Tělesnou výchovu ve fitness centru bez dozoru jsem sám/a zažil/a. Byla to skvělá příležitost lépe se poznat se zbytkem třídy. Jen tam nebyla ta pizza, ta mi chyběla... ;-)

S těmi "pohodovými podvůdky" je to zajímavý postřeh, to mě ani nenapadlo, ale opravdu to odpovídá. :))
přidáno 04.05.2015 - 15:57
docela zajímavý návrh ohledně tv, kterou žáci mohou strávit ve fitness, myslím, že by se to tak líbilo spoustě lidem :)

a ester se pořád cpe pizzou :)) a taky se mi na ní líbí, jak občas tak trošku podvádí, ale přitom mně osobně to přijde jako takové úsměvné a pohodové podvůdky, které ale MVR bere poměrně vážně.. to mě baví :-)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Ester Krejčí S01E02: Substituce fitness (3. vydání) : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Ester Krejčí S01E04: Transformace kapaliny (2. vydání)
Předchozí dílo autora : Ester Krejčí S01E01: Únikový reflex (3. vydání)

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Najlepsie online hry

Najlepsie hry recenzia

IPad Pro

Na velkém iPadu Pro vám půjde skládání básní pěkně od ruky.

Studio Handi

Oficiální webové stránky autorského studia handicapovaných umělců, stu

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

© 2007 - 2020 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku