možná se vám ani nebude líbit, ale je psaná ze srdce a je jenom pro pana Úžasňáka

Nevím co napsat ... Jí ...

mostně-depresivní

Troška imprese z dnešního běhu :)

Svět je plný barev...

Vzniklo ve škole o hodině dějepisu - když vám spolužačka hučí do hlavy jak jí nikdo nechce, i když je jednou z nejžádanějších. Možná se sem úplně nehodí, ale tak pro odlehčení..

mini

Se*u na metrum...Ať si říká kdo chce, co chce

lyricko-epická romantická báseň k zamyšlení...

Předešlé dva monology byly ukázkou vztahů věřících a ateistů na náboženských fórech. Není to tam úplným pravidlem,ale ani nějakou výjimkou,já za tím vším vidím vždycky lidské ego,které se snaží za každou cenu prosazovat své zabetonované představy, a nechce se snažit o porozumění,pochopení jak jsou věci opravdu.Ne jak to tvrdí Bůh Bible,nebo bůh hmoty,ale pokusit se porozumět sám. Napodobovat,opakovat,spoléhat se na nějaké autority je jednoduché,ale jít cestou sám,jako individualita v tomto,je mnohem těžší.

tohle je... starý... a špatný... a já se stydím... ae... máš pravdu, měla bych to zkusit... aspoň trochu... děkuju. *