|
*
 20.02.2009 6 1900(24) 0 |
|
Něco co neznám jen já
18.03.2011 10 1900(21) 0 |
|
jedna ztracená, z pozdního léta...
16.02.2009 4 1899(32) 0 |
|
HAIKU
12.03.2008 7 1899(31) 0 |
|
Četl jsem jednu krásnou báseň plnou citu, a ač v ní touha nakonec vyhasla, nebýt jí, neprobudilo by to ve mně již dávno zapomenuté vzpomínky a city a nevznikly by ani tyhle verše. Ta autorka je i zde mezi námi a sama jistě ví, že mluvím o ní! Ani nevím, zda má tu báseň i tady! Bylo to takové něžné smutné dílko, tak jsem se pokusil vytvořit k tomu veseleji laděný protějšek! Nevím, zda se to bude líbit i vám, jí to tenkrát potěšilo, zmírnilo chmurné myšlenky a o to vlastně šlo především...I ona mi pak mnohokrát oplatila stejně, když jsem to byl já, kým cloumal splín!
24.02.2008 7 1899(21) 0 |
|
pokus o pohled z druhé strany
15.12.2007 17 1898(71) 0 |
|
12.05.2009 13 1898(52) 0 |
|
:-)
22.04.2015 0 1898(3) 0 |
|
po delší době nová...
04.10.2012 15 1897(35) 0 |
|
true story
25.10.2011 9 1897(29) 0 |
|
Ne bez lásky se nedá žít, stále hledáme až konečně najdeme.
12.05.2011 6 1897(19) 0 |
|
Příběhy několika lidí z několika různých vrstev, jejichž cesty propojí mocná ruka Templářů. Příběh začíná v parném létě, kdy se mladý Kvído z Káňovic vrací na rodnou Moravu a setká se s mnichem, který mu navždy změní život. Léta páně 1271...
06.03.2011 2 1897(13) 0 |
|
Vznikalo to za podivných okolností a je to podivné... Nuže, čtěte:-)
28.05.2008 10 1896(25) 0 |
|
Nevím ...
22.04.2008 7 1896(20) 0 |
|
17.02.2011 1 1896(14) 0 |
|
... moc ho potřebuji ...
21.09.2008 9 1895(31) 0 |
|
...
27.09.2007 1895(29) 0 |
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» autoři online
Daisy Moore» narozeniny
HellRammCZ [11], Athar [9], Niemand [8]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
