V době blížících se vánočních svátků jsou lidská srdce nějak více otevřena citům. Snad i do těch vašich proniknou slova mé básně. Berte je jako poetické vyjáření mé touhy po lepších mezilidských vztazích a v jistém smyslu vlastně jakési nahlédnutí do hlubin mé duše...

..kdybych mohla spát, třeba bych nekouřila na balkoně a nefárala nad blbostma..

Zkusila jsem vybrnkávání, jak jste chtěli. Asi na stočtyřicettisícdvěstěčtyřicátýdruhý pokus se to jakž takž povedlo. Je to spíš taková miniaturka, než cokoli jiného.

Však víte, co chutná nejlíp.

tajemná i bez záhad... :)

Pomalu přestávám věřit, že vůbec nějaký bůh existuje!

Těžce naivní...

... jen mě to tak napadlo, když jsem seděla ve škole a přemýšlela o životě /jako vždycky/... Je to jaký to je...

bez komentáře...

Potřebovala jsem napsat něco... Něco ukrutně sentimentálního, něco ukrutně deštivého... Něco ze mě..... Něco z vás??

Je to taková moje fantazie, co by bylo, kdybych se narodila jindy, jinde a něco uměla...

...

jediná sranda co má cenu, je riskovat na hraně, vlastní koule...

když je to, co chcete světu říct pevně zavřeno uvnitř Vás a Vy máte pocit, že když to neřeknete, umřete a... Ono to nejde říct, protože prostě nemůžete. Ničí mě to a já už nemůžu...Nemůžu...