přidáno 28.03.2009
hodnoceno 4
čteno 1853(17)
posláno 0
Od hvězdy k hvězdě – jedna jako druhá
Když lidé bloudí v změti černých děr
Lehce vyhasnou, pak obloha je chudá
Čí hvězdný zákon určuje nás směr?


Zbytečné hvězdy, co svojí září chladí
Zbytečné růže, které nekvetou
Zbyteční lidé jsme my, co v řadě stáli
Nikdo z nás nepohne planetou...


Vídávám často všlapané do chodníků
Tváře těch, co živí zemřeli
Propadlé oči, chuť bahna na jazyku
Lidé jsou hvězdy, co svítit nesměly.


Ve smutném tanci podzimního deště
Padají v kapkách hlásky mrtvých slov
Těch co nevyřčeny jsou ještě
A nevyřčeny navždy zůstanou
Je tam i moje miluji tě


…a pořád prší…
přidáno 21.09.2012 - 03:08
milá...
přidáno 29.05.2011 - 15:30
Líbí se mi ;)
přidáno 28.03.2009 - 14:34
Njn depresivní je, ale je moc pěkná, akorát hvězdy nesmělY. Jinak v poho. Líbí se mi konec. Asi si ji založím :-)
přidáno 28.03.2009 - 12:47
ta je depressssní :(

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Melancholická : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : ...........
Předchozí dílo autora : Pro ni...

»jméno
»heslo
registrace
» narozeniny
Chloé [12]
» řekli o sobě
shane řekl o Nikytu :
Milá, temperamentní a okouzlující dívka, se kterou se dá bavit prakticky o všem. Má rozsáhlé zájmy i všestranné znalosti a obdivuhodnou inteligenci. Skvěle veršuje česky i anglicky a nemá problém s plynulým přechodem mezi těmito jazyky. Svého času mne poctila svým přátelstvím i důvěrou a zahrnula mne spoustou informací i veselých historek. Náš kontakt spíš připomínal running commentary! Byl jsem rádcem, důvěrníkem, arbitrem ve věcech života i prvním kritikem některých dílek. Někdy jsem se dost zapotil, protože mé znalosti mají díry a mé IQ , ač slušné, na Menzu nestačí... Milá Veroniko! Nevím, kdy a kde se zas potkáme, ale chci Ti poděkovat za všechny ty krásné chvilky tady s Tebou. Bavily mne veselé historky ze života psích slečen i z Tvého vlastního, nutila jsi mne přemýšlet o věcech, které by mne jinak míjely a řešit to, nač bych si jindy netroufal. Bylas má múza i inspirace, Tvá důvěra mne těšila i zavazovala. Well, přečetl jsem si s údivem, cos tu o mně prohlásila a na chvilku jsem ztratil řeč! Snad právě jen Tvá nepřítomnost v kritickém okamžiku zabránila globální katastrofě...;o)))))))))))))))
))))))))))))))))))))))))))))))
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Apple MacBook

Na skvělém Macbooku vám půjde skládání básní pěkně od ruky.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku