 28.03.2009 4 2268(17) 0 |
Od hvězdy k hvězdě – jedna jako druhá
Když lidé bloudí v změti černých děr
Lehce vyhasnou, pak obloha je chudá
Čí hvězdný zákon určuje nás směr?
Zbytečné hvězdy, co svojí září chladí
Zbytečné růže, které nekvetou
Zbyteční lidé jsme my, co v řadě stáli
Nikdo z nás nepohne planetou...
Vídávám často všlapané do chodníků
Tváře těch, co živí zemřeli
Propadlé oči, chuť bahna na jazyku
Lidé jsou hvězdy, co svítit nesměly.
Ve smutném tanci podzimního deště
Padají v kapkách hlásky mrtvých slov
Těch co nevyřčeny jsou ještě
A nevyřčeny navždy zůstanou
Je tam i moje miluji tě
…a pořád prší…
Když lidé bloudí v změti černých děr
Lehce vyhasnou, pak obloha je chudá
Čí hvězdný zákon určuje nás směr?
Zbytečné hvězdy, co svojí září chladí
Zbytečné růže, které nekvetou
Zbyteční lidé jsme my, co v řadě stáli
Nikdo z nás nepohne planetou...
Vídávám často všlapané do chodníků
Tváře těch, co živí zemřeli
Propadlé oči, chuť bahna na jazyku
Lidé jsou hvězdy, co svítit nesměly.
Ve smutném tanci podzimního deště
Padají v kapkách hlásky mrtvých slov
Těch co nevyřčeny jsou ještě
A nevyřčeny navždy zůstanou
Je tam i moje miluji tě
…a pořád prší…
21.09.2012 - 03:08ruach
milá...
28.03.2009 - 14:34Njn depresivní je, ale je moc pěkná, akorát hvězdy nesmělY. Jinak v poho. Líbí se mi konec. Asi si ji založím :-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Melancholická : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : ...........
Předchozí dílo autora : Pro ni...
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
mňousek [18], Botaznohy [18], Marie Tichá [16], Písmání [16], kikulla [15], gia.78 [14], Emilly Poison [13], ona [12], BestialThought [12], Zdenka Jírová [12], Sisík [10], alkalinová [9], JanaModra [6], AlJA [4]» řekli o sobě
wojta řekl o "Autor"sám :Nemám rád, když mě nutí, dělat něco z chutí. To se mě právě stalo, že chci vložit další ,,dílo" a hle, nejde to. Nejsem dosti aktivně kritický a počet vložených děl, začíná převyšovat počet kritik. Jistě, mohl jsem to přejít mlčky, zkritizovat nebo pochválit jiného autora- autorku, mohl jsem .... . Ale to se neslučuje s mým naturelem, avšak dříve, než-li začnu pěnit, bych se měl zeptat sám sebe k čemu to všechno vlastně je ? Někdo moudrý napsal, že inteligenci nelze jednoznačně definovat, ale je to zhruba stav přizpůsobení se lidem, kteří nebyli ochotni se přizpůsobit. Je to věc názoru, ale abych dostál pravidlům, budu kritizovat - sám sebe. Pravidla to nezakazují, navíc já se dostatečně znám natolik, abych věděl, co si mohu jako kritik k sobě, jako autorovi dovolit, mohu se proto plně opřít do významu díla, které jsem jako autor napsal a které současně, jako kritik kritizuji. Jednou jsem měl napsáno v posudku: v kolektivu je oblíben i když jej svým jednáním, často rozvrací. Tenkrát jsem se zlobil, dneska tomu musím dát za pravdu.
