|
Ani jsem to sem nechtěl dávat, je to takovej přeslazenej country slaďák a vymyslel jsem to tak před třemi léty. Ale nakonec - proč ne:-)
|
|
|
|
Nejspíš tahle báseň vyzní trochu pesimisticky.. je to asi proto, že byla napsaná v lese, ve tmě a za hlasitých srnčích " skřeků ". Ve skutečnosti měla vyjádřit spíš boj proti sebestřednosti lidí. Ale i tak doufám, že se bude líbit :)
|
|
Pro tuto chvíli jsem znal jen strach a prázdno. Byla ve mě černá díra, tak hluboká, že ani neměla dno. Zpočátku malinkatá, rozrostla se do obřích rozměrů. Neviděl jsem budoucnost, jen jsem doufal, že třeba nějaká bude.
|
|
:c)
|
|
|
|
byť pátá, je počáteční.. Tak jako v životě, je kdykoli a odkudkoli možné se vrátit...
|
|
|
|
Kdos mi dnes mluvil do duše,
že píšu jen samá klišé,
jen o Lásce akorát,
ač i jinak umím psát,
/Láska prý už míň se cení!/,
že upadnu v zapomnění,
/zařazen do šuplíčku!/,
a tak tedy, božíčku,
chci držet krok s Novým rokem,
ač ta změna bude šokem!
|
|
|
|
vteriny do konce, trny smutných růží.
|
|
Jedno soukromé rozloučení.
|
|
Neskutočne sentimentálna báseň... Klavír som si obľúbila len nedávno, no bola to láska na prvý pohľad... ;))
|
|
. http://www.youtube.com/watch?v=Mabl-XVuDXU .
|
|
od barev:)
|
|
...byla jsem v Paříži
|
|
Malá exkurze do minulosti inspirovaná jednou až biblickou veršovanou diskusí...
|
|
|
|
Reakce horkým perem na komentář k tomuto dílu: http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=34112-pusta. To jen aby bylo jasno, o co kráčí :).
|
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Chancer [18], kubicek123 [18], silkwhi [16], Thomas32 [14], weunka1998 [14], petrstrike [13], Jana Kollinová [12], Kozel Jaroslav [11], MrBowtie [10], Zoufalec [2], Mária [2]» řekli o sobě
shane řekl o Severka :Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX

