...
přidáno 17.10.2007
hodnoceno 3
čteno 928(13)
posláno 0
V objetí temnoty tiše se směju,
oba si hrajeme na upřímnou něhu.
Ty se mi ztrácíš, já se ti rozdávám,
do hlubin samoty tiše se propadám.

Konec je naděje a já k ní kráčím,
duše jak závaží, sebou ji vláčím.
Brzy ho odstřihnu, rád se jí zbavím,
je to tak snadné, se stíny se hladím.

Stejně je k ničemu, jenom se zraňuje
a nad mojí troskou, smrtka se raduje.

přidáno 17.10.2007 - 20:32
V OBJETÍ temnoty ...
přidáno 17.10.2007 - 20:20
Láska.. jj, ta bývá kolikrát těžkým břemenem, ale neboj, určitě to zase bude dobrý.. možná ne hned, ale za nějakej čas jo:-*
přidáno 17.10.2007 - 20:17
Duše má křídla a je silná...to jen její schránka - lidské tělo - je křehká a dá se jí ublížit...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Těžké břemeno : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Slzy
Předchozí dílo autora : Poslední signál

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Bělorusko živě
demonstrace
Duke of Budweis
Roman M

Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Najlepsie online hry

Najlepsie hry recenzia

IPad Pro

Na velkém iPadu Pro vám půjde skládání básní pěkně od ruky.

Studio Handi

Oficiální webové stránky autorského studia handicapovaných umělců, stu

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

© 2007 - 2020 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku