...
přidáno 17.10.2007
hodnoceno 3
čteno 1043(13)
posláno 0
V objetí temnoty tiše se směju,
oba si hrajeme na upřímnou něhu.
Ty se mi ztrácíš, já se ti rozdávám,
do hlubin samoty tiše se propadám.

Konec je naděje a já k ní kráčím,
duše jak závaží, sebou ji vláčím.
Brzy ho odstřihnu, rád se jí zbavím,
je to tak snadné, se stíny se hladím.

Stejně je k ničemu, jenom se zraňuje
a nad mojí troskou, smrtka se raduje.
přidáno 17.10.2007 - 20:32
V OBJETÍ temnoty ...
přidáno 17.10.2007 - 20:20
Láska.. jj, ta bývá kolikrát těžkým břemenem, ale neboj, určitě to zase bude dobrý.. možná ne hned, ale za nějakej čas jo:-*
přidáno 17.10.2007 - 20:17
Duše má křídla a je silná...to jen její schránka - lidské tělo - je křehká a dá se jí ublížit...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Těžké břemeno : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Slzy
Předchozí dílo autora : Poslední signál

»jméno
»heslo
registrace
» autoři online
štiler
» narozeniny
Monsignore [14], Edit [10], Jekaterina [7]
» řekli o sobě
Me and you and all the others řekla o Lay :
moje zlatá sedmikráska. kafe. sem fakt moc moc moc ráda, že tu jsi, že tě můžu číst... a že tomu někdy i rozumím:+) love. M.**
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Najlepsie online hry

Najlepsie hry recenzia

Ipad mini 5

Čtení i psaní na iPadu vás bude bavit!

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

© 2007 - 2021 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku