chtít můžu...

Tohle jsem kdesi jinde dal jako komentář k básni autorky, kterou i zde znáte! Jmenovalo se to , tuším, "Štětec lásky!" A pak jsem to povýšil na dílko a předhodil lvům! Napadlo mi, že byste si to třeba chtěli přečíst i tady...Nikoho však nenutím!

Třítaktní - zemřelá - docela

..Ty horší dny..

věnováno všem, kteří se vydali na moře

už to nehulte!

...Úvod ke Snáři

trochu se poodkryju, tuto vnímám jako osobnější

ve skutečnosti punk-rocková písnička s promilí v krvi

Když tak procházím sešity se svou ranou tvorbou, tak s nimi nacházím i některé vzpomínky. Třeba tuhle jsem napsal tenkrát, co mě pochválil Michal Horáček (řekl, že jsem šikovný). Za co že mne pochválil? Za to, že jsem jako pomocný stavební dělník bleskurychle přestříhal plot, který odděloval jeho pozemek od sousedního, jenž údajně značně předražený přikoupil. Podíval jsem se mu do tváře a viděl, že štěstí je krásná věc. I to co se dá za prachy koupit. Ale Bludný Holanďan s tím nemá nic společného, pouze to, že vznikl ve stejný čas, v roce 1991. Je to takový monolog životem znechuceného herce.

nemám slušnější verzi

sem si chtěl trochu za antichristit.:D proč né.:D

Jako se na plátně obrazu mísí vícero barev, mísí se i zde vícero myšlenek. Společně však všechny tvoří jeden celek... Kterou z nich necháte se vést? Každá vypráví jiný příběh...

archív - 01.11.2010 :-)))