...a voda teče...

Zase jedna v přesně mým stylu...už jsem jaksi zatvrdla v jednom místě a nejde z toho napravo ani nalevo...(ale oni to nevědí) původně k tomu měl být i hudební blábol hraný mnou na kytaru,ale nevím jak to sem vložit,dobře tak :-)

...

všude je šedo, tmavo, smutné pohledy, melancholické oči ... tolik nám schází slunce/láska (doplň si sám;))

... jedna z mých starších ... stará něco přes dva roky :)

Komix o tom, když nekritická úcta k autorovi škodí. Se zpracováním jsem si nedal/a moc práce, hlavní je pro mě myšlenka.

Bob a Bobek - Králíci z Klobouku --> jsme přeci jako tihle dva.. Snad to naše přátelství neskončí.. tak rychle.. -věnováno Kachence.- Mám tě ráda.

Skoro nikdy jsem žádnou básničku nenapsala, tak ne nelekněte, básničkáři, že je to takové kostrbaté :D Taky by bylo dobré vědět, že jsem to psala o půl osmé ráno a k tomu spěchala do školy, ale našla jsem si čas doladit detaily a kámoška mě dokopala to sem hodit. :D Vážně, nehledejte hlubší smysl, akorát si nakonec přečtěte první a poslední odstavec znovu a dojde vám, co jsem chtěla psát jako úvahu. :D

Je to... slohovka... co víc byste chtěli...

;)