Inspirace čajem

Malinko šílená a jen těžko říct, co tím chtěl básník říci. Ale snad se bude aspoň trošku líbit. ;)

Vzpomínka na noc/ráno/dopoledne mimo realitu v Hradišti, konkrétně na člověka, který jest živoucím důkazem toho, že sny někdy ožijí. A na všechny ty úžasný voloviny, co jsme prováděly s Evičkou. Díky!

Už je tomu hezkých pár let, kdy jsem poprvé letmo nahlédl do jedné básnické sbírky ( měl jsem štěstí-byla moc krásná) a došlo mi, že ona neuchopitelná dáma, které říkáme poezie, mi nejspíš pořádně zkomplikuje život. Pohříchu můzy nejsou příliš rozhazovačné a těch okamžiků, kdy k vám skrze rozevláté záclony některá z nich vpluje, a políbí na ústa, je tak žalostně málo. " Podzimní " vlastně není básní v pravém slova smyslu. Je to hudební text a jako takový musel proplout všemi úskalími rytmu, dikce a rýmů a tudíž mu schází lehkost volných veršů, za což se vám všem omlouvám.

i po letech...

Vnitřní nejistota.. to je můj aktuální problém.. Už to neni jako dříve. Tenkrát jsem byla mnoho méně sebevědomější, ale jsem teď už mimo? Nepůsobí na lidi stále jako ledová královna?

Tak zase jednou pěknej večer ve společnosti slečny Deprese

Další má báseň, nevím co víc dodat...

Napsáno při cestě z výběrka na druhém konci republiky poté co jsem strávil čekáním 160 minut na Hlavním nádraží v Praze

toto je o tom že ačkoliv po někom dlouho toužíme nakonec osud vše rozhodne jinak a život nám nadělí někdy i něco mnohem krásnějšího až lepšího než to do koho sme byli platonicky zamilováni..

Pověst o dobách dávno před vznikem Eichlerské dopravně demokratické republiky.