Jak se láska dokáže změnit ve sklamání.

...---...

6tý díl. Čiao

J. W.

napsal sem ji jen pro sebe, a z mého pohledu je to to nejlepší co sem kdy napsal a proto se o to s vámi podělím - ze sbírky " V kruhy vody haluze házím". Jako ke každé mé "básni " se i ktéhle váže jedna moc pěkná historka - a já vám ji nepovim : )

Když namotávám prodlužovák.

Nesnažte se hodnotit jednotlivé podružnosti. Raději hodnoťte báseň jako celek. (za gramatické chyby se předem omlouvám)

. a možná trochu jeho lásky .

už tě nic nebolí?

Nesnesitelná lehkost bytí? Je to smutné, poetické a patetické? Možná je to o životě! Třeba jsme všichni také listím, dokud nás někdo nesemele do kompostu nebo nespálí! Po zimě vypučíme a narodíme se na jednom stromě, abychom pomalu "dozrávali" a zezeleněli. Po létu přijde podzim a my ztratíme svou zdravou barvu a proměníme se v různobarevnou hromadu popadaných lístku, které skončí na zemi pod stromem. Pak nás někdo uklidí a vše začne nanovo! Je to taky trochu bajka! A alegorie! Vytrhnout své vlastní srdce a dát ho někomu jinému. Pořád něco někomu dáváme, přátelství, lásku, radost, ale i bolest a zklamání! A možná je taky všechno jedno! To jen my lidé se pořád v něčem pipláme a snažíme se najít odpovědi na všechny své otázky! Je to dobře, nebo špatně? Všeho moc škodí... Listí je to jedno, to je, nebo není! Nepřemýšlí, neplánuje, nemiluje a necíti nenávist nebo závist! No jo, no... :-)

...

Když vítě, že ztrácíte někoho na kom Vám záleží, ale už to nechcete vrátit zpět ...

„Asociační báseň“ jako zadání na tvůrčí psaní při poslechu skladby Ambre. https://www.youtube.com/watch?v=w_WoJNWjUBk