 31.03.2009 5 1539(20) 0 |
Trpím někdy zvláštní chmůrou
že na hlavě mi roste strom
S černým listím, bílou kůrou
dále nic, až možná krom
šňůrky rudých jeřabin
a stříbrné pavučiny
Ač raděj měl bych vltavín
jak šťastné oči nevěstiny,
dík za červeň barvy plodů
tu neměnil bych za černou
co s listy spíš jde do průvodu
když pěvcům má být odměnou
že na hlavě mi roste strom
S černým listím, bílou kůrou
dále nic, až možná krom
šňůrky rudých jeřabin
a stříbrné pavučiny
Ač raděj měl bych vltavín
jak šťastné oči nevěstiny,
dík za červeň barvy plodů
tu neměnil bych za černou
co s listy spíš jde do průvodu
když pěvcům má být odměnou
31.03.2009 - 18:24Červená, černá či vltavína třpyt?
Okem básníka je každá, kde má být.
Rudá barva jeřabin
ta mě zas připomíná:
Slunce prozáří každý stín
a srdce neusíná...
Okem básníka je každá, kde má být.
Rudá barva jeřabin
ta mě zas připomíná:
Slunce prozáří každý stín
a srdce neusíná...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Červené nebo černé : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Bez květin
Předchozí dílo autora : Tisíc barev
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Belmondo74 [18], Agnees [18], Terraria [14], Vejunta [14], Aco [11]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?
