(P.F.) Tak tohle jsem napsat musela.... a nepovažujte to za poezii, prosím, je to jen mé osobní zamyšlení..... a tak trochu i terapie:-)

Tohle není báseň, jen jsem chtěla, aby to mělo nějakej tvar. (..zase myslíš na mou sebestřednost, viď? :) )

Příběh o tom, jak prožívaná radost povýšila i nad zákon

Zamiloval jsem se.

Překlad z anglického orginálu

Do země Elysion odcházeli v řecké mytologii zesnulí pro odměnu, do Tartaru odcházeli pro trest.

Složil jsem si vlastní text na melodii písně "Život je pro mne obnošená vesta..."

Experimentuju. S volným veršem. A důvěrou. VAROVÁNÍ: Hodnota básně je po formální, stylistické i obsahové stránce nulová, i přesto ale třeba aspoň někoho zaujme.

Básnička napsaná v náhlé depresi..

kde je ta hranice, kdy prestavame byt cizinci?

http://www.zelpage.cz/fotogalerie/elektricke-lokomotivy/141/

K téhle povídce se snad dá jen dodat, že je sice delší, ale věřím, že jde o silný příběh, délka povídky neodradí čtenáře a dočtou ji až do samého konce

Sweet dreams....

Napsáno začátkem roku 2012.

malé veršování

Taková chudičká básenka. Datuje se ke dni 12. 8. 08. Taková rádobybeatnická.

:-)

Když vyrostete v sirotčinci na zaostalé planetě Písečnice, nemáte zrovna super vyhlídky. A je úplně jedno, že se v dolech vykopaných mimozemskou rasou pod obřím kráterem vyznáte jako nikdo jiný. Můžete tak akorát snít, že jednou pojedete do Hlavního Města. Ledaže… Ledaže by se k vaší planetě blížila neznámá mezihvězdná loď a vy jste dostali pozvánku na palubu. To si potom musíte vybrat: Navždy odletět a studovat na vesmírné akademii pro tajemné pátrače, nebo zůstat a pokusit se odhalit tajemství své minulosti.

***