 05.09.2014 2 1471(11) 0 |
|
|
Má úzkost víš
Pojď přisedni blíž
Já říkám že s ní
Nikdy se nedomluvíš
O dnech bez ní sníš
O ní bez ní sníš
Přes den ty
Večer ona
Zabydluje se ráda
Ve vnitřnostech těla
Ale duše má je jen tvá
Důvěřuj jenom tvá
Děti mé
Děti tvé
Má Marie
Si hrají
Viď krásně se smějí
A jak krásně se smějí
Dokud žiji
Jí nedaruji
Jejich dětské hrudi
Však už se na ní ptají
Táto jak úzkost bolí
Táto jak bolí
Pojď přisedni blíž
Já říkám že s ní
Nikdy se nedomluvíš
O dnech bez ní sníš
O ní bez ní sníš
Přes den ty
Večer ona
Zabydluje se ráda
Ve vnitřnostech těla
Ale duše má je jen tvá
Důvěřuj jenom tvá
Děti mé
Děti tvé
Má Marie
Si hrají
Viď krásně se smějí
A jak krásně se smějí
Dokud žiji
Jí nedaruji
Jejich dětské hrudi
Však už se na ní ptají
Táto jak úzkost bolí
Táto jak bolí
08.08.2015 - 22:32toužíš po maximální kritice, tak tedy.. tahle věc má něco do sebe.. ale některé věci mi nesedí, buď to naprosto špatně chápu anebo tam máš dost rozporů v obsahu..
zaujalo mě "jejich dětské hrudi, však už se na ni ptají".. to je jednoduchý a přesto trefný popis úzkosti..
určitě by chtělo trošku máknout na té interpretaci, je to fakt dost falešný.. :)
zaujalo mě "jejich dětské hrudi, však už se na ni ptají".. to je jednoduchý a přesto trefný popis úzkosti..
určitě by chtělo trošku máknout na té interpretaci, je to fakt dost falešný.. :)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Táto jak úzkost bolí : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Předchozí dílo autora : Hřbet
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Vladan [13], marinka [9], Gabriela Malá [1]» řekli o sobě
shane řekl o Severka :Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX
