......................
 16.10.2008
5
1799 (22)
0
muž s křídly anděla
pár vlasů do čela
pevnou dlaní
k sobě připoutáni

od první chvíle
dotykem osudu

jiskry podél cesty
popadané hvězdy
----------
čas se rozbil o skálu

oharek ze srdce
svět spadl pod hladinu
nehaž na mne vinu

jak se nám to stalo
déšť stékající po růži
odhalené lži

výlet do hlubin
kdo se vrátí zpátky
bez ztracené tváře

přivírám už dveře
...
 18.10.2008 11:48
Křídla písně se rozletěla....
Ano! Ty dveře nezavírej zcela!!
 17.10.2008 22:05
Mooc hezká, jen jsem lehce škobrtla o to připoutáni, nebylo by to lepší naopak ( připoutaní:-) Ta druhá půlka se mi už nelíbí, tam to dost drhne.
 17.10.2008 19:56
já nikdy zcela nezavřu a zámky nepoužívám....(vlastně nemůžu říkat nikdy, jednou jsem to udělala...)
 17.10.2008 18:31
To jsou okamžiky na které se vzpomíná, náhoda , osud , dobrodružství, romantika, je to dobře vystižené, baví mě to.
 16.10.2008 22:03
...přivíráš...?
Nezavírej zcela!

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.