......................
![]() ![]() ![]() ![]() |
muž s křídly anděla
pár vlasů do čela
pevnou dlaní
k sobě připoutáni
od první chvíle
dotykem osudu
jiskry podél cesty
popadané hvězdy
----------
čas se rozbil o skálu
oharek ze srdce
svět spadl pod hladinu
nehaž na mne vinu
jak se nám to stalo
déšť stékající po růži
odhalené lži
výlet do hlubin
kdo se vrátí zpátky
bez ztracené tváře
přivírám už dveře
...
pár vlasů do čela
pevnou dlaní
k sobě připoutáni
od první chvíle
dotykem osudu
jiskry podél cesty
popadané hvězdy
----------
čas se rozbil o skálu
oharek ze srdce
svět spadl pod hladinu
nehaž na mne vinu
jak se nám to stalo
déšť stékající po růži
odhalené lži
výlet do hlubin
kdo se vrátí zpátky
bez ztracené tváře
přivírám už dveře
...

Mooc hezká, jen jsem lehce škobrtla o to připoutáni, nebylo by to lepší naopak ( připoutaní:-) Ta druhá půlka se mi už nelíbí, tam to dost drhne.

já nikdy zcela nezavřu a zámky nepoužívám....(vlastně nemůžu říkat nikdy, jednou jsem to udělala...)

To jsou okamžiky na které se vzpomíná, náhoda , osud , dobrodružství, romantika, je to dobře vystižené, baví mě to.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Stíny řas : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Ohlédnutí
Předchozí dílo autora : Křehké nádechy
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
luci [17], smutnakurva [16], Španěl [16], mejem [15], Lusy [13], Vlčice Bella [5], Tereza [1], LameHand [1]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?