...

Snad první můj pokus o nějakou prózu...jedná se jen o kousek povídky, kdoví co bude dál ?

...

Našla jsem ji v šuplíku, jeden čas se tento klášter prodával za symbolickou korunu, korunu jsem měla, ale peníze na jeho opravu ne, no, v dnešní době je v něm zrestaurována nádherná freska, celý klášter je opravdovým klenotem a pomalu se opravuje, jedná se o klášter v Chotěšově na jižním plzeňsku

Parodie na knihu Sebastiána Wortyse „Wesmírný omyl aneb Někde to začít musí“, v níž jsem ani jednou nepoužil/a slovo se základem „vesmír“. Příběh mladého snílka-muže, který se vydává do daleké budoucnosti, aby naplnil smysl svého života zjištěním, jaký to má všechno smysl a jak život vzniknul. (Nepodařilo se mi zparodovat úplně všechno, protože původní kniha je mimořádně obsáhlá. Zjistíte ale, kdo jsou vododělové, jak bude chutnat cementový nápoj, jak vypadá komunistický hypermarket, co chytrý spotřebič neumí, jaké budou vady neokapitalismu, co vznikne spojením komunismu s nomádismem nebo co bude dělat Santa Claus za sto tisíc let! Co byste čekali od parodie na humorné sci-fi? No, vlastně se asi ještě pobavíte...)

I ptáci mají rádi poezii

Malé pohádkové předvánoční čtení, vonící létem a pohádkami

přeji všem v novém roce krásný čas a moho naplněných chvil...