|
|
Buším uvnitř vlastního srdce,
trpce a trpčeji do sténajících stěn,
bolest jak jitro sklání se nade mnou,
chci se prokapat s kapkami krve ven.
Tápu temně po tepnách,
žhnu a žádám žíznivé žíly,
krkolomný zlom, pád a já klečím,
úplně uzamčen, shořely síly.
trpce a trpčeji do sténajících stěn,
bolest jak jitro sklání se nade mnou,
chci se prokapat s kapkami krve ven.
Tápu temně po tepnách,
žhnu a žádám žíznivé žíly,
krkolomný zlom, pád a já klečím,
úplně uzamčen, shořely síly.
j.f.julián
mně se líbí bezezbytku
Ty aliterace jsou povedené – u toho žádám to zabije význam úplně, poslední dva verše už prostě jen podlehly formě.
Jsou zvony, co buší... Komu? A proč? Pak odezní. Zůstanou v duši. A musíš, udělat krok...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» nováčci
CzechJack» narozeniny
gabkin [18], Black Martinsha [18], Verena [18], Ridgid [18], sad.dreamer [18], Redkiller [16], geezr [8], Agapios [7], sklepmistr_původní [2]» řekli o sobě
MakiLayla řekla o Lusy :Známe se tak krátce a já se cítím, jakobych ji znala věky. Slova nevyjádří to, co teď prožívám... Jsem šťastná, že jsem měla tu čest ji poznat! Nabídla mi pomoc, když jsem byla v nouzi...

