 19.08.2014 6 1106(14) 0 |
Buším uvnitř vlastního srdce,
trpce a trpčeji do sténajících stěn,
bolest jak jitro sklání se nade mnou,
chci se prokapat s kapkami krve ven.
Tápu temně po tepnách,
žhnu a žádám žíznivé žíly,
krkolomný zlom, pád a já klečím,
úplně uzamčen, shořely síly.
trpce a trpčeji do sténajících stěn,
bolest jak jitro sklání se nade mnou,
chci se prokapat s kapkami krve ven.
Tápu temně po tepnách,
žhnu a žádám žíznivé žíly,
krkolomný zlom, pád a já klečím,
úplně uzamčen, shořely síly.
13.02.2015 - 18:46j.f.julián
mně se líbí bezezbytku
20.08.2014 - 11:02Ty aliterace jsou povedené – u toho žádám to zabije význam úplně, poslední dva verše už prostě jen podlehly formě.
19.08.2014 - 22:43Jsou zvony, co buší... Komu? A proč? Pak odezní. Zůstanou v duši. A musíš, udělat krok...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
