|
|
Buším uvnitř vlastního srdce,
trpce a trpčeji do sténajících stěn,
bolest jak jitro sklání se nade mnou,
chci se prokapat s kapkami krve ven.
Tápu temně po tepnách,
žhnu a žádám žíznivé žíly,
krkolomný zlom, pád a já klečím,
úplně uzamčen, shořely síly.
trpce a trpčeji do sténajících stěn,
bolest jak jitro sklání se nade mnou,
chci se prokapat s kapkami krve ven.
Tápu temně po tepnách,
žhnu a žádám žíznivé žíly,
krkolomný zlom, pád a já klečím,
úplně uzamčen, shořely síly.
j.f.julián
mně se líbí bezezbytku
Ty aliterace jsou povedené – u toho žádám to zabije význam úplně, poslední dva verše už prostě jen podlehly formě.
Jsou zvony, co buší... Komu? A proč? Pak odezní. Zůstanou v duši. A musíš, udělat krok...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
Lasak řekl o Cecidit angelus :Chcete vědět, co vám dá tato stránka? Podívejte se na tuhle slečnu. Sice nedokážeme vytvořit talent, ale talent, který máte vám zde dokáží rozvinout do takové míry, že z vás mohou být úžasní psanci. Stručně řečeno. Tahle slečna je otevřená konstruktivní kritice do takové míry, že už teď píše perfektní díla.

