uwaga! jaja

nad gdaňskem zapadá slunce
v červeni se rýsují siluety přístavních jeřábů
a ty mi biješ do očí
že jsem pryč, že jsi sám

v ponožkách mám kousek pláže
probuzena u baltu a ne ve tvých přikrývkách
a ty mi do hlavy biješ
že si nedávám pozor, že jsem pokryta modřinami

sůl štípe odřené rameno
ale uvidím svět, přeci
naše cesty se štěpí, ale vrátím se
přeci
neříkám, mají tu moc hezké molo
pod každou silnicí podchod
ještě o něco zaflusanější nádraží
a být tu namol mě taky baví o něco víc než tam
...
nad gdaňskem zapadá slunce
jsem prý daleko
vždyť ještě tolik světa zbývá

než umře
než umřem