 23.11.2020 10 887(17) 0 |
Přeji si,
ať mé oči vidí.
Ať se dívám na lidi,
jako když,
do moře spadne
další kapka medu
a v kruzích se šíří
vlny …
laskavosti
Ať jsou mé oči,
jako píseň,
co rozzáří hravě
všechnu tíseň
srdcí kolem
Ať jsou mé oči,
jako když vykoukne slunce
zpoza mraků
Ať jsou mé oči
jak zrcadlo, ve kterém
uvidí každý, svou
vlastní největší krásu ...
ať mé oči vidí.
Ať se dívám na lidi,
jako když,
do moře spadne
další kapka medu
a v kruzích se šíří
vlny …
laskavosti
Ať jsou mé oči,
jako píseň,
co rozzáří hravě
všechnu tíseň
srdcí kolem
Ať jsou mé oči,
jako když vykoukne slunce
zpoza mraků
Ať jsou mé oči
jak zrcadlo, ve kterém
uvidí každý, svou
vlastní největší krásu ...
23.11.2020 - 17:45Naprosto s textem souhlasím, máš hezké oči, ta stará fotka s brýlemi stála za prd.
23.11.2020 - 11:36Když tě napadají takové věci, jsou tvé oči určitě tak krásné jak píšeš... Super...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Ať jsou mé oči : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Přeji si, ať mé ruce
Předchozí dílo autora : Ještě včera
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Reiko [14], lk.firefox [13], Crystal [10], zlatesvetlo [8], Maureen [8], ZaZu [2], Tomáš Černý [2]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?
