O intimních kontaktech v době pandemie. Něco jako povídka, ale lyrická (bez děje, ale báseň to není). Nikdy bych nečekal/a, že zrovna já něco takového napíšu, ale je mimořádná doba. Inspirovaly mě nečekané paralely mezi nošením roušek a milostným chováním lidí.

Decima - desetiveršová sloka o čtyřech různě umístěných rýmech. V tomto případě jsou tématem lidé, kteří za minulého režimu vodili přes hranice lidi, utíkající z republiky do Německa a mnozí za to platili nejvyšší cenu.

Tak mnoho dětské lásky se vejde na papír..

další z mých o životě :)

Nejsem zastánce lokalizovaných formátů, které nejde v daném jazyce přeložit se vším, co do nich patří, ale pokud někoho česká verze tohoto útvaru zajímá, může se třebas inspirovat. Formálně má haiku tři verše o 5-7-5 slabikách. Měly by být eufonické, ideálně s opakujícími se hláskami. Objevit se má také slovo, které charakterizuje některé roční období. Obsahově jde o přírodní témata s filozofickým přesahem.

pouhý výkřik a pokus o vypsání se - tentokrát to ale moc nepomohlo a mojí tvorbu doplňuje tenhle brak

... ponurá jeseň, no...

Něco je jinak...

alkožalozpěvy bez zbytečných poetismů

bolest

važme si toho jaký život máme ,i přesto že se nám zdá že náš život je jen noční můra ale kolem náš jsou lidé kteří se mají mnohem hůře které nepotkalo štěstí nemají rodinu..atd.

2010 jakýsi pokus