...může být jedině tam, kde končí nebe, kam ty už nemůžeš...nebo tam, kam můžem oba? Básnička ze soutěže...ale patří "do série", možná ještě víc než ostatní, proto jí sem dávám. Chtěla jsem doplnit velká písmena a tečka, ale pořádně jsem nevěděla kam je dát, takže nakonec beze změny:-)

o "dospělosti"

Aneb "Vy ženské se vším naděláte!!"

morning

O životě a přátelství dvou veverek. Za inspiraci děkuji casa.de.locos, Angele Carter, Pavlu Říčanovi a Patricku Rothfussovi.

K úsměvu i zamyšlení skýtá podmět moje psaní

...

Ještě jsem tady nedala žádnou z mých Pohádkových Fantasmagorií, ve kterých se snažím uvést na pravou míru všechny ty nepravosti, páchané na starých babičkách, Popelčiných nevlastních sestrách a chudácích vlcích od Karkulek.:o))

„Tím nejkrásnějším, co kdy můžeme zažít, je tajemno. Kdo už se nedokáže divit, kdo nedokáže žasnout, je takříkajíc mrtev a oči má vyhaslé.“ [Albert Einstein] - ano, naše paní učitelka na občas měla podivná zadání :))

Holka vzpomínková... Neschopná se vyrovnat se ztrátou svýho domova... Snad radši neřešit, stejně to do rána zmizí...

Inspirace květnovým ránem

Realisticky krutá fantasy povídka (s trochou anachronismů a v eichlerské češtině) o tom nejhorším kapitalismu, podnikatelích, autorském právu a hrdých soběstatkářích. Původně vyšla ze zamyšlení nad tím, jak by asi vypadala Středozem, kdyby Sauron v Pánu prstenů zvítězil a ovládl ji, ale nakonec obsáhla mnohem víc.

Napsáno korespondenčně za autorského přispění uživatele Mejdlo (psanci.cz)

...

přestaň se ničit, sakra! otevři oči, tohle není placka, svět je opravdickej... už dávno nejsi kulatým děckem, ale .... takhle nám mizíš....

taky jste se snažili někdy někoho utěšit?

momentální pocit...