05.08.2009
6
Poprvé smáčím
ve slastném víně
jazyk hada,
dívám se do tváře plamenů
a prsty žhavých uhlíků
mi probodají oči...

Poprvé kráčím
po střepech svého
zrcadla krásy
- možná si šlapu
po vlastním štěstí...



Dies instat diaboli.
Vinum fermentavit,
dies gue tenebrosum factus est...
 06.08.2009 15:10
ďábel si šlape po štěstí ? to nic dobrého nevěstí...
slova chvály jsou oprávněná! je skvělá !
 06.08.2009 13:32
pěkná ;)
 06.08.2009 10:27
Taková slova chvály.... abych Ti nezpychnul :) Ta první sloka ze mě vyplula sama, opravdu jako bych to viděl namalované... A osm let jsem se zdráhal pustit tuhle báseň do světa...
 06.08.2009 09:52
 snk
Souhlasím se Sokoličkou.... a teda vždycky překvapíš ;-)
 05.08.2009 19:29
U tebe nezvyklá forma, o to víc mi nahlodává fantazii... První sloka je úchvatně obrazotvorná, jak to děláš?
 05.08.2009 11:00
Včera jsem četla knihu, knihu kterou čtu už strašně dlouho, je zvláštně složitá a zároven tak jednoduchá. Byla tam karta a na ní ďábel :) ... pár teček....


Takže tvé dílo se jmenuje ďáblův den? zajímavý:) mimochodem... K tanci mě vyzvat můžeš .)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.