Vítej, běžný živote
![]() ![]() ![]() ![]() |
Tak vítej běžný živote,
a pojď v mou náruč zpátky.
Už mě bylo divný,
proč to štěstí není krátký.
Druhý den je pracovní,
o práci dosud ani zmínka.
Až dnes telefon potěšil.
Telecom upomínka.
A ten milý tón k tomu,
no to musím jít z domu.
Vezmu děti na procházku,
s peněženkou na provázku.
Zaplatíme na pobočce,
zase příkaz dáme.
V rámci zachování připojení,
se mile usmíváme.
Vždyť tu nejde o lékaře,
ale stejně pokukuji po očku,
jestli nechtěj zaplatit i,
že jsem navštívil pobočku.
a pojď v mou náruč zpátky.
Už mě bylo divný,
proč to štěstí není krátký.
Druhý den je pracovní,
o práci dosud ani zmínka.
Až dnes telefon potěšil.
Telecom upomínka.
A ten milý tón k tomu,
no to musím jít z domu.
Vezmu děti na procházku,
s peněženkou na provázku.
Zaplatíme na pobočce,
zase příkaz dáme.
V rámci zachování připojení,
se mile usmíváme.
Vždyť tu nejde o lékaře,
ale stejně pokukuji po očku,
jestli nechtěj zaplatit i,
že jsem navštívil pobočku.

Prozaická poezie
s malou špetkou legrace,
tak to zkrátka pořád chodí,
po oslavách - šup do práce!
napsal jsi to, věru hezky,
vždyť Nový rok byl pondělí,
nemůžem žít, "třesky plesky",
přeci pořád nedělí:-)
s malou špetkou legrace,
tak to zkrátka pořád chodí,
po oslavách - šup do práce!
napsal jsi to, věru hezky,
vždyť Nový rok byl pondělí,
nemůžem žít, "třesky plesky",
přeci pořád nedělí:-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Procitnutí : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Zamrzlý smích
Předchozí dílo autora : Srdečnost