Odraz tvojí tváře rozbíjím pěstí na hladině z křišťálu.
Studna plná slz.
Nejsem první, ani poslední co se napil jedu z tvých očí.
Předbíhá mě vlastní stín, živí se mým smutkem jen tak pro radost.
Ohlodává mi kosti, nad svícnem vaří krev,
nezbavím se okovů, dokud …
Studna plná slz.
Nejsem první, ani poslední co se napil jedu z tvých očí.
Předbíhá mě vlastní stín, živí se mým smutkem jen tak pro radost.
Ohlodává mi kosti, nad svícnem vaří krev,
nezbavím se okovů, dokud …
08.02.2012 01:15
D_P
Horšímu tvých - byly lepsi
03.12.2010 16:41
dokud nerozbiješ odraz tváře na hladině z křišťálu, že by?
Dobré, neškodilo by trochu zvýraznit myšlenku, třeba jen formát textu, tam kde je podle Tebe její kořen
Dobré, neškodilo by trochu zvýraznit myšlenku, třeba jen formát textu, tam kde je podle Tebe její kořen
21.10.2010 12:33
:) dokud znamená to, co je teď.Ten výsledek, ten moment a způsob osvobození se teprv tvoří ...
17.10.2010 18:30
Pěkná, rád bych si přečetl pokračování, nebo to je záměrně komponované na očích čtenářových? Rád bych znal tvůj vlastní názor. Nezbavíš se okovů, dokud... ? :-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.