po dlouhé době, někdy se cítím uvnitř tak volná, že mám strach, že mi srdce odletí a já už ho nikdy nechytím ...

...

jak jinak, jsem jen ženská

Jednoho večera, nad šálkem džusu. ;-)

Písnička: Nemůžem,.....bla bla atd.

Tak teď si kritici smlsnou :-D ... Probíhala na rádiu Impuls nějaká soutěž, že se museli složit krátké verše za pomocí daných slov (kapradí, Impuls, Eldorádo,...) tak mě napadlo pět minivolovinek ;-)

...

Napsáno v březnu roku 2010. Mé první sci-fi, které původně jako sci-fi nebylo zamýšleno. Žena se ocitá ve světě, který jí je cizí, a snaží se nějak zjistit, proč je jediná, kdo si aspoň matně pamatuje na to, jak vypadal život předtím, než se smrskl na práci a čas strávený v hypermoderním bytě.

Kdo do umění život dává, ví že k tomu patří káva.

Na pokraji samého seba.

....ve tvých očích se dá utonout

Tato volnoverší báseň má za svým vznikem velmi dlouhý příběh... A velmi neuvěřitelný. :)

Povídka o dívce, které náhoda udělala na chvíli peklo ze života. Nevím, do jaké míry mám právo o tom psát... Možná je to nesmysl. Prostě jsem to zkusila.