Vzpomínky

Ze svých neznází,
Vycházím..
Chápu své jednání,
Jsem na hranici stresu a sebepoznání..

Vnímat okolní svět,
Každé ráno znovu se probouzet,
Přestat přemýšlet,
Zůstat stát,
Pouze se domýšlet,
A stále něco si nalhávat..

Nalhávat si skutečnost,
Jenž není realitou,
Zapomenout na minulost,
Co už je věcí dalekou...

Ale vzpomínka je nejlepší útěk,
Tam si můžem snít.
Není tam zloba ani vděk,
Tam můžem spolu uprchnout- odejít..

Naspokojenost,
Se všedním životem,
Je jako nesehranost
Letadla s pilotem..

Věci jenž musí být sloučeny,
Aby mohly existovat
Neboť ani ve svých snech, se nemůžem od reality
Distancovat...