přidáno 13.06.2009
hodnoceno 7
čteno 1164(22)
posláno 0
oplakávám potají
vzpomínky na cit
lásku
slzy s příchutí
hořkých vzpomínek
jakoby chtěly oživit
co mrtvo jest...

chvějící se rukou
chodím pravidelně hladit
aspoň Tvý jméno
vryté do kamene
mého srdce
už navždy

v tmavém rámečku
se mi vysmívá
Tvá fotka
-úplně poslední úsměv-
a já vím
nepatřil mně, žel

dva rudé květy
co působí na tomto místě
až nepatřičně
živě
omotávám černou stužkou

schovaná
za černou oponou
v doprovodu vzlyků
poslouchám
šumění deště
slaná voda odtéká
v provázkách smutku


slunce začalo svítit

a já se usmála
přidáno 12.12.2009 - 14:59
krásná! a bolí
přidáno 14.06.2009 - 20:49
Škoda, že nemůžu hodnotit, byla by za sto... krásná...
přidáno 14.06.2009 - 13:21
Velice dobré.. Plné zármutku a čisté lásky.
přidáno 13.06.2009 - 23:15
taky se mi to líbí, smutný.....
přidáno 13.06.2009 - 21:30
:-( Smutně krásný..
přidáno 13.06.2009 - 21:18
provázky smutku ... to se mi líbí ...je opravdu zajímavá...
přidáno 13.06.2009 - 20:03
Hodně dobré dílo! Jen bacha v první sloce - "slzy... jakoby chtělY oživit..." Občas mě trochu rušila kombinace spisovnosti a nespisovnosti, ale to je spíš můj problém, dílu to nijak neublížilo. Líbí se mi.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
když něco ve mně zemře : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : společnost
Předchozí dílo autora : Přání v pralinkách

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming