13.06.2009 7 1164(22) 0 |
oplakávám potají
vzpomínky na cit
lásku
slzy s příchutí
hořkých vzpomínek
jakoby chtěly oživit
co mrtvo jest...
chvějící se rukou
chodím pravidelně hladit
aspoň Tvý jméno
vryté do kamene
mého srdce
už navždy
v tmavém rámečku
se mi vysmívá
Tvá fotka
-úplně poslední úsměv-
a já vím
nepatřil mně, žel
dva rudé květy
co působí na tomto místě
až nepatřičně
živě
omotávám černou stužkou
schovaná
za černou oponou
v doprovodu vzlyků
poslouchám
šumění deště
slaná voda odtéká
v provázkách smutku
slunce začalo svítit
a já se usmála
vzpomínky na cit
lásku
slzy s příchutí
hořkých vzpomínek
jakoby chtěly oživit
co mrtvo jest...
chvějící se rukou
chodím pravidelně hladit
aspoň Tvý jméno
vryté do kamene
mého srdce
už navždy
v tmavém rámečku
se mi vysmívá
Tvá fotka
-úplně poslední úsměv-
a já vím
nepatřil mně, žel
dva rudé květy
co působí na tomto místě
až nepatřičně
živě
omotávám černou stužkou
schovaná
za černou oponou
v doprovodu vzlyků
poslouchám
šumění deště
slaná voda odtéká
v provázkách smutku
slunce začalo svítit
a já se usmála
13.06.2009 - 20:03
Hodně dobré dílo! Jen bacha v první sloce - "slzy... jakoby chtělY oživit..." Občas mě trochu rušila kombinace spisovnosti a nespisovnosti, ale to je spíš můj problém, dílu to nijak neublížilo. Líbí se mi.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
když něco ve mně zemře : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : společnost
Předchozí dílo autora : Přání v pralinkách