blbůstka o tom, jak se mám vlastně dobře

Po dvou letech zase jednou něco děsivějšího :) možná bude i víc dílů

aneb jak jsem se přidala k separatistickému hnutí

úvod do nedopsané povídky, obsahuje zásadní myšlenku o smyslu života. Dokončenou.

Cca po litru a čtvrt španělského lomcováku, nehledejte v tom nic hlubokého, ani už pořádně nevim, co jsem tam psal...

Něco jako "ochutnávka" z mého nového rukopisu "Ach, Zuzo..." Chtěla bych kritiku na styl psaní, popřípadě upozornit na chyby. Díky předem i zadem.. :)

(hm?)

...kde naděje pramení, když duše zkamení...

ne, není to překlep ;).

Stalo se to letos o prázdninách.Jmenuji se Martina.Mám spoustu kamarádek,ale jen jednu opravdivou,která nikomu neřekne mé tajemství.Dnes jsem vstala z postele a napadl mě super nápad......

nepředstavujte si nic drastického, vždyť válka může být i srandovní.

/sbohem minulosti, která mně tak neodbytně pronásleduješ na každém kroku/. Troška zimní deprese z roku 2005/2006

Kdysi jsem stával mezi špagátama, čistý časy, všecho bylo jasný... Dnes už neoblíkám rukavice, teda do nedávna... škoda času, energie, písmen... včera