Kdysi jsem stával mezi špagátama, čistý časy, všecho bylo jasný... Dnes už neoblíkám rukavice, teda do nedávna... škoda času, energie, písmen... včera
přidáno 13.03.2013
hodnoceno 6
čteno 1491(9)
posláno 0
Príma krajina
dost možná i země
Sedneš si, taky jdeš kam chceš (Tady...)
Myslel jsem si!

Přišla sprcha
Proč?
Taky nevim víc
No! Naivita (moje)

Tenkrát když jsem potkal písmenka, uvěřil jsem!
Snad že je šance
třeba jen kapička
Nějak jsem zabloudil v sále se zrcadlama a na rukách měl rukavice... od krve
přidáno 14.03.2013 - 13:22
černálili: Děkuji za okamžik u mě...:-) Ano, máš pravdu, ale je v rovině obyčejnýho momentu, tak jako je všední den, bez smokingu... Tak se snažím psat... :-) ještě jednou děkuju za pozornost i myšlenky :-)
přidáno 14.03.2013 - 13:17
Příjemně se četla, s dobrým obsahem. Jen mi ke konci vadilo "zrcadlama" - zrcadly.
přidáno 13.03.2013 - 20:20
Viviana Mori: taron: ngc 6334: tak to je príma, když může jeden panáček udělat radost tolika panenkám... vážně a prosím... nic mezi řádky! prostě děkuju za myšlenky a i chvíle u mě strávené!!! :-)
přidáno 13.03.2013 - 19:19
Viviana Mori
Ta je zase zajímavá. Troufla bych si říct, že bych tě poznala i naslepo, už jen dle toho, jak ta báseň od pohledu vypadá, i podle těch závorek a celkového dojmu. Pořád mě napadají nová přirovnání k tvé tvorbě, ale momentálně neumím žádné napsat. Snad příště. Ta krev na konci mne trochu zarazila... asi ji považuju za trochu silnější slovo. :-) Ale jako dobré jako vždy.
přidáno 13.03.2013 - 18:13
krása...
přidáno 13.03.2013 - 10:15
ngc 6334
..výtečně napsáno... ne každý prozře, a zkusí žít bez zrcadel a rukavic!..

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Mráz (v duši) : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : moment (v depu)
Předchozí dílo autora : Děkuji

» narozeniny
marshal [15], rum.em [15], Fabulos [14], Ellie [14], Mitch Rowbrindger [11], Rusalka [11], Atti [9], Stínová holka [9], Kelaira [7], Tyra(nka) [3], Glorie [2]
» řekli o sobě
wojta řekl o "Autor"sám :
Nemám rád, když mě nutí, dělat něco z chutí. To se mě právě stalo, že chci vložit další ,,dílo" a hle, nejde to. Nejsem dosti aktivně kritický a počet vložených děl, začíná převyšovat počet kritik. Jistě, mohl jsem to přejít mlčky, zkritizovat nebo pochválit jiného autora- autorku, mohl jsem .... . Ale to se neslučuje s mým naturelem, avšak dříve, než-li začnu pěnit, bych se měl zeptat sám sebe k čemu to všechno vlastně je ? Někdo moudrý napsal, že inteligenci nelze jednoznačně definovat, ale je to zhruba stav přizpůsobení se lidem, kteří nebyli ochotni se přizpůsobit. Je to věc názoru, ale abych dostál pravidlům, budu kritizovat - sám sebe. Pravidla to nezakazují, navíc já se dostatečně znám natolik, abych věděl, co si mohu jako kritik k sobě, jako autorovi dovolit, mohu se proto plně opřít do významu díla, které jsem jako autor napsal a které současně, jako kritik kritizuji. Jednou jsem měl napsáno v posudku: v kolektivu je oblíben i když jej svým jednáním, často rozvrací. Tenkrát jsem se zlobil, dneska tomu musím dát za pravdu.
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

Wprices.com

Životní náklady - Všechny ceny na jednom místě

© 2007 - 2026 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming